| Aktuality Etymologický slovník jazyka staroslověnského v ohlédnutí a kontextu Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie Vesmír: Spisovná čeština bez korektorů O středověkém a raněnovověkém překládání do vernakulárních jazyků Výzva k zasílání příspěvků Nová hesla v Akademickém slovníku současné češtiny | |
| 29.1.2024 ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO V OHLÉDNUTÍ A KONTEXTU V Nakladatelství Lidové noviny právě vyšla kniha Etymologický slovník jazyka staroslověnského: tradice, kontexty inspirace. Početný kolektiv autorů v ní bilancuje dokončený projekt Etymologického slovníku jazyka staroslověnského (1989–2022), zasazuje jej do kontextu staroslověnské a etymologické lexikografie a otevírá nové pohledy na výzkum původu a charakteru slovní zásoby staroslověnštiny a dalších slovanských jazyků. Zobrazit více | |
| 26.1.2024 NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU KORPUS – GRAMATIKA – AXIOLOGIE Korpus – gramatika – axiologie 28/2023 přináší tři odborné studie a dvě recenze. Elżbieta Kaczmarska-Zglejszewska analyzuje přínos korpusu InterCorp a aplikace Treq, Michaela Nogolová a kol. zkoumají průměrnou délku vět v textech nerodilých mluvčích češtiny a František Štícha se zabývá některými gramatickými jevy v prózách Ivana Klímy. Martin Havlík recenzuje sborník k jubileu Jiřího Zemana, Petr Nádeníček hodnotí knihu Neurčité tvary slovesné v češtině, ruštině a němčině a jejich vzájemná ekvivalence. Zobrazit více | |
| 12.1.2024 VESMÍR: SPISOVNÁ ČEŠTINA BEZ KOREKTORŮ Výzkum psané spisovné normy v lidských myslích a mezi nimi je komplikován tím, že spisovné texty často nevidíme tak, jak je napsali jejich autoři, nýbrž tak, jak je upravili korektoři a korektory. O slaďování textů s kodifikací a zpětném vlivu kodifikace na podobu spisovné češtiny píše Ondřej Dufek v prvním letošním jazykovém koutku pro časopis Vesmír. Zobrazit více | |
| 10.1.2024 O STŘEDOVĚKÉM A RANĚNOVOVĚKÉM PŘEKLÁDÁNÍ DO VERNAKULÁRNÍCH JAZYKŮ Na sklonku loňského roku vyšla v nakladatelství Brepols kolektivní monografie Translation Automatisms in the Vernacular Texts of the Middle Ages and Early Modern Period. Do knihy přispěly svými případovými studiemi o překládání bible do češtiny čtyři pracovnice oddělení vývoje jazyka: Kateřina Voleková, Hana Kreisingerová, Andrea Hlaváčová Svobodová a Markéta Pytlíková. Zobrazit více | |
| 10.1.2024 VÝZVA K ZASÍLÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ Redakce časopisu Acta onomastica vyzývá k zasílání příspěvků do tematického čísla 1/2025, zaměřeného na nářeční tvary v úředních zeměpisných jménech (toponymech, včetně urbanonym). Hostující editoři Michaela Boháčová a Přemysl Mácha přijímají rukopisy do 31. července 2024. Plné znění výzvy najdete na webu časopisu – v češtině i angličtině. Zobrazit více | |
| 4.1.2024 NOVÁ HESLA V AKADEMICKÉM SLOVNÍKU SOUČASNÉ ČEŠTINY Na začátku ledna byla publikována další hesla z Akademického slovníku současné češtiny. K výrazům s náslovím a- (2017), b- (2019), c- a č- (2020), d- a e- (2022) a f- a g- (2023) přibylo nyní přes dva a půl tisíce výrazů s náslovím h- a ch-. Zobrazit více | |
| V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli, jestli je možné použít spojení letošní urozené olivy ve významu‚ olivy, které se letos urodily; zda se značka voltampéru reaktančního zapisuje v podobě VAr, nebo var; jestli je oděv barvený výtažkem z dubu dubenný, nebo dubený; zda lze knihu obsahující paměti či vzpomínky označit pouze pomnožným podstatným jménem memoáry, nebo také singulárovým memoár. Další novinky Hostem pořadu ČRo Dvojka Jak to vidí… byla Marta Šimečková z dialektologického oddělení ÚJČ. V rozhovoru se dozvíte třeba to, proč jsou na mapě nářečí Česka i bílá místa. Markéta Pravdová a Pavel Štěpán pro web PrahaIN v článku o pražské MHD uvažují nad rozličnými způsoby označení linek pražského metra a názvy nejen železničních stanic Ústav pro jazyk český zveřejnil dva nové inzeráty: Do ekonomicko-technického oddělení hledáme mzdovou účetní nebo mzdového účetního na 0,4 úvazku, do oddělení vědeckých informací potřebujeme na 0,5 úvazku knihovnici nebo knihovníka. V rubrice Slovo nad zlato zazněly čtyři rozmluvy o jazykových tématech. Martin Šemelík hovořil o filmových hláškách, Michaela Lišková o přejímkách nejen z angličtiny a Lucie Jílková o nahrazování hlásek češtině cizích a o slovním přízvuku. Ondřej Bláha ve svém pořadu Okolo češtiny Českého rozhlasu Olomouc publikoval čtyři nové jazykové fejetony – o slovech zábst a zebat, o nejoblíbenějších křestních jménech pro holky a pro kluky a o vlivu angličtiny na význam slova patetický. Martin Prošek připravil pro plzeňský Český rozhlas tři jazykové koutky – o přejímání anglicismů do češtiny, o slovech standartní a standardní a o slovech vestavný a vestavěný. | |
Kategorie: Jazyk a jazykověda
