Dotaz:

Dobrý den,
jaký je Váš názor na eventuální zrušení ypsilon v češtině? Neusnadnilo by to žákům i lidem vůbec život? Pokud vím, vyslovujeme ho stejně jako měkké i!
Paní J. N.

Odpověď ASČ:

Písmeno ypsilon označovalo ve staré češtině samohlásku [y], vyslovovanou podobně jako dnešní ruské ы, která u nás skutečně splynula v průběhu 15. století ve výslovnosti se samohláskou [i], psanou jako měkké i. (Pozn.: hranatými závorkami se ve fonetice označuje právě výslovnost.)
Rád bych tedy odpověděl jako pedagog: zrušme písmeno ypsilon! Opravdu by se tím v lecčems usnadnil život žáků a učitelů, jakož i dospělých uživatelů českého jazyka.
Odpovídám však též jako občan a jazykovědec, a tu je třeba uvést několik podstatných námitek, vedoucích naopak k jasnému ne!

1. Jazyk – a pravopis zvlášť – je nesmírně citlivý organismus a každý razantní zákrok do něj zvenční (kodifikátory, zákonodárci apod.) může ve společnosti napáchat víc škody než užitku. Vzpomeňme těžkých střetů všech proti všem před úpravou Pravidel českého pravopisu z r. 1993; vzpomeňme mely, kterou – možná ne zcela neprávem – vyvolali dříve narození, když se jim kdysi syrup změnil na sirup a filosofie na filozofii. Lze si představit, že změna tak dramatická, jakou by bylo důsledné odstranění písmene ypsilon z našeho pravopisu, by měla citový dopad na většinu národa. Je otázka, zda její potenciální víhodi bi plně kompenzovali dlouhodobou frustraci těch, kdo od narození kupovali vždi jen ryby, nikdi ribi.

2. Dále je třeba zvážit skutečnost, že by patrně nebylo možné „zbavit se“ písmene ypsilon nadobro: ono má totiž v písmu funkci rozlišovat v konkurenci s měkkým i význam mnoha stejně znějících slov, např. zvídaví – zvídavý, šli – šly, výti – víti, bílý – býlí. Lze ovšemže namítnout, že když tento rozdíl uspokojivě řeší kontext v mluveném projevu, vyřešil by ho patrně i v psaném. Dobrá. Ale co se slabikami di, ti ni – dy, ty, ny (včetně dlouhých)? Jejich tvrdě vyslovované varianty (vždycky, tyto, vraný) by se pak psaly vždicki, tito, vraní – a je jasné, že v řadě případů by po odstranění ypsilon nastala kolize s dnešní výslovností měkkou, tj. [ďi], [ťi], [ňi]. (Mimochodem toto je velmi zásadní námitka i proti argumentu, že např. ve slovinštině ypsilon není a pravopis funguje: ano, ale jihoslovanské jazyky vyslovují slabiky di, ti, ni tvrdě!) A zkusme „nové“ psaní těchto slov: niní; kati; Vládi /se zeptat nelze/ – jak bychom tohle asi dokázali učíst v potřebné rychlosti, byť i s pomocí kontextu?
U  slabik di, ti, ni bychom tedy patrně museli ypsilon zachovat. A takový průnik do původního záměru už by znamenal výjimku, na niž by se nepochybně nabalovaly další.

3. Je pravda, že jednou z možností by bylo zrušit ypsilon alespoň u shody přísudku s podmětem. Ostatně jazyk nám nejbližší, slovenština, k tomu v minulosti sáhl – resp. jeho kodifikátoři (r. 1953). A funguje to uspokojivě. Dovolím si však ve vší úctě tvrdit, že se tím slovenština připravila v této oblasti o jednu významnou přednost konkurence písmen ypsilon a i, a to o jejich vybavovací funkci. Jen se podívejme v českém textu např. na tyto věty: Lidi štvaly různé věci; V Německu se zebrám podařilo dvakrát utéci z areálu cirkusu – jednou dvě zebry honili tři hodiny v jahodovém poli a podruhé u Bonnu si to zamířily po dálnici; A zkusme si je nyní napsat v přísudku všude s měkkým iLidi štvali různé věci; V Německu se zebrám podařilo dvakrát utéci z areálu cirkusu – jednou dvě zebry honili tři hodiny v jahodovém poli a podruhé u Bonnu si to zamířili po dálnici. Je nesporné, že společný výskyt ypsilon a měkkého i podle přesných pravidel v podobných případech výrazně usnadňuje bleskové pochopení smyslu výpovědi a odstraňuje nutnost zabývat se kontextem.

4. Vybavovací funkce se tu ovšem netýká jen shody přísudku s podmětem – srov. případy jako Stávkokazy v Marseille hlídali před odvetou v metru policisti; V této nadmořské výšce ustupují borovice jedlím douglaskám. (Kdyby ypsilon nebylo k dispozici,  mohla by v druhé větě řada laiků tápat, zda se jedná o jedlé douglasky, nebo jedle douglasky!)

5. Konečně ekonomové by asi vyčíslili účet za zrušení ypsilon na hodně vysokou částku: musely by se – jen namátkou – přetisknout veškeré učebnice všech vědních oborů, celá klasická literatura atd., aby staré verze nemílili – totiž nemýlily – žáky a studenty; a muselo by se to učinit hodně rychle.

Ze všech uvedených důvodů, včetně oněch citových, jsem přesvědčen, že vyhnání ypsilon z českého pravopisu by nebylo ani moudré, ani přínosné.

Jiří Kostečka

2 komentáře.

  1. Ipsilon napsal:

    1. Riešením je prechodné obdobie (rovnako ako v Nemecku), kedi sa budu legalne pouzivat oba pravopisi! (Napriklad po dobu 100 rokov.)
    2. Ako k tomu pridu slova, ktore neobsahuju vuobec ziadne i!! Tieto su diskriminovane?!?! Hononima, ktore sa vuobec nedaju rozlisit v reci ani v texte bez kontextu! A kedze tieto slova su kontextom jednoznacne urcene! Tak ich ani rozlisovat nie je potrene! (A v prípade, ze chcem schvalne ukrit ich presni viznam! Tak v hovorenom slove to sice je mozne, ale v pisanom texte NIE?? = To nieje zlepsenie ale nevihoda!!)
    3. Rovnako ako je mozne bleskovo chapat z hovoreneho slova! Rovnako richlo je potrebne chapat aj z pisaneho slova! Vase obstrukcie, ktorimi sa zubami nechtami branite faktu, ze v pisanom texte nieje potrebne robit rozdieli od hovoreneho slova! Len potvrdzuju ze pravopis ako taki sam, bez toho abi ho niekto o to poziadal deformuje vislovenu mislienku, uz len tim ze sa napise na papier! A to je NEPRIJATELNE!!!
    4. Vecsiu sprostost som nepocul!
    5. Ekonomicki ak sa pouzije prechodne obdobie, tak bude cena: NULA NIC NICIVO ZERO !!!!
    Jedine co bude potrebne, bude pri pouziti knih na viucovanie pravoipsu, preskocut 90% sprostostí!!

  2. palice napsal:

    Správně! Ta dnešní lenost… Psaní Y a I je pro inteligentního člověka záležitost prvního stupně základní školy, nejvýše druhého.
    Nač ochuzovat náš krásný jazyk? 🙂

Zanechat odpověď