Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se světem, Češi však nebyli pasivní, např. čeští hudebníci 18. stol. obohatili Evropu. Slavná česká minulost inspirovala řadu německých spisovatelů (Herloszsohn, Hartmann, Grillparzer, Ebert, Meissner, Stifter aj.). České národní obrození i čeština byly reflektovány v soudobé německé a rakouské publicistice a odborné literatuře (Petrbok, 2002).

Více v Jazykovědných aktualitách č. 3 / 2004.

Zanechat odpověď