V našich médiích a jistě i na sítích, kterým se z pohodlnosti říká sociální, se rozplevelil frazeologismus, v němž se vyskytuje „první dobrá“ v předložkovém akuzativu. Co chvíli čteme, že někdo něco udělal „na první dobrou“. Češi tak dokonce i mluví. „Vzali mě na první dobrou.“ „Jo, dal jsem to na první dobrou.“ „Na první dobrou frajer.“
Například Michal Horáček, textař usilující o funkci prezidenta České republiky, řekl, snad aby se přiblížil lidu, toto: „Jistě si každý představí, kdyby mu někdo brutálně zabil dítě, že si přeje na první dobrou trest smrti.“ Výrok padl při „setkání s občany“ v Jeseníku (viz Novinky.cz 3. 12. 2016). Rozuměli panu Horáčkovi jeho Jeseničtí? Asi ano.
Více zde: http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html
„Hlavní protagonista“: http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/citronovou-limonadu-pro-hlavniho-protagonistu_438998.html
O slově HLEDÁČEK: http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/hledacek_429460.html