Dotaz:
Rád bych se od Vás nechal poučit, z jakého důvodu se v následujícím souvětí nepíše čárka před spojením a zjevil, když předcházející věta je vedlejší, a následující je hlavní (vlastně tentýž případ věty, kterou právě píši – čárka za větou když předcházející…).
Zde je ono souvětí: Chválím Tě,  protože jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály a zjevil jsi je nemluvňatům.
Pan N. A.

Odpověď ASČ:
Čárka se tu nepíše proto, že že věta (a) zjevil jsi je nemluvňatům není hlavní, nýbrž vedlejší, a to stejného druhu jako věta (protože) jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály“. Tyto dvě věty vedlejší příslovečné důvodové jsou spojeny souřadně v poměru slučovacím spojkou a. V takovém případě slučovací spojka (kromě též i, nebo, ani) nahrazuje čárku.
V tazatelově příkladu se ovšem čárka – v rozporu s jeho domněnkou – nepíše rovněž: jde o syntakticky totožnou konstrukci jako u věty dotazované, tedy o souřadné spojení dvou vedlejších vět v poměru slučovacím.
Jedním z důkazů je skutečnost, že v obou souvětích lze přidat za spojku a stejnou podřadicí spojku, jaká stojí ve vedlejší větě předchozí: Chválím Tě, protože jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály a protože jsi je zjevil nemluvňatům. / Rád bych se od Vás nechal poučit, z jakého důvodu se v následující větě nepíše čárka před spojením a zjevil, když předcházející věta je vedlejší a když následující je hlavní.

Protože s identifikováním vět hlavních v složitějším souvětí mívají žáci skutečně problém, doporučujeme, aby si věty, jež pokládají za hlavní, „poskládali“ k sobě bez vět vedlejších; jsou-li skutečně hlavní, musí takové spojení dávat smysl a být syntakticky správné. Tak tomu ovšem v našich dvou souvětích není – viz *Chválím Tě a zjevil jsi je nemluvňatům; *Rád bych se od Vás nechal poučit a když následující je hlavní. Pro srovnání uvedeme souvětí, v němž jsou dvě věty hlavní odděleny vloženou větou vedlejší a po odstranění této vedlejší věty skutečně vznikne správné souvětí souřadné o dvou větách hlavních: Najedl se, a když dopil kávu, zaplatil. → Najedl se a zaplatil.

Editor nám neumožňuje ilustrovat výklad i grafem dotazovaných souvětí; v obou případech by na jednom řádku stála Vh (věta hlavní) a od ní by vedla jedna spojnice šikmo doprava dolů o řádek níž k Vv1 a druhá spojnice opět od Vh, jen o něco víc doprava a znovu o řádek níž, než stojí Vh. Obě značky Vv tedy budou v grafu na stejném řádku pod značkou Vh; opatříme je vodorovnou spojnicí, která ukazuje, že tyto vedlejší věty stojí na stejné úrovni závislosti na větě hlavní. Nad spojnici lze ještě napsat značku +, která se tradičně používá pro označení poměru slučovacího.

Pozor však! Zcela jiný případ jsou souvětí jako již uvedené Najedl se, a když dopil kávu, zaplatil. Zde je spojka a sice také slučovací (spojuje dvě věty hlavní, najedl se, zaplatil), ovšem za ní následuje vedlejší věta vložená mezi tyto věty hlavní. Čistě teoreticky by tedy měla interpunkce vypadat takto: *Najedl se a, když dopil kávu, zaplatil. Hvězdička označuje v lingvistice historicky nedoložený či dnes chybný, popř. sporný tvar nebo výraz. Zde stojí proto, že dohodou lingvistů se u víceslovného spojovacího výrazu čárka předsouvá před první spojku, v našem případě před a. Důvod není jazykový (pravopisný), nýbrž grafický: první varianta vypadá totiž velmi nevzhledně. Na školách, zejména základních, se toto zdůvodnění většinou neuvádí a žáci bývají někdy zkratkovitě poučeni v tom smyslu, že před a když, a protože, a jestliže, a přestože apod. se „vždy píše čárka“. Tak tomu ale není! Učitel by měl vysvětlit, že tohle platí právě jen pro uvedený typ s vedlejší větou vloženou, nikoli pro souřadné spojení dvou vět vedlejších, jaké vidíme v dotazovaném souvětí. Pro ilustraci uvedeme ještě jedno souvětí, v němž dojde k předsunutí čárky, tentokrát bez spojky a (toto pravidlo totiž platí obecně): Zaplatil dluhy, teprve když mu hrozila exekuce. Nikoli tedy: *Zaplatil dluhy teprve, když mu hrozila exekuce.

Úplně na závěr budeme varovat před tzv. „ctihodnou chybou“, to jest takovou, která se zahnízdí bůhvíproč v hlavách celých generací uživatelů naší mateřštiny. Většina z nich sice ví, že v souvětích jako Slíbil, že k nám přijde znovu a pomůže nám či Vyrazili na túru, přestože lilo jako z konve a fičel studený vítr se čárka nepíše (důvodem je zmíněný slučovací poměr mezi Vv1 a Vv2), ale jsou mylně přesvědčeni, že při zopakování podřadicí spojky se v souvětí čárka objeví – *Slíbil, že k nám přijde znovu, a že nám pomůže. *Vyrazili na túru, přestože lilo jako z konve, a přestože fičel studený vítr. Opak je pravdou! Posledně uvedená souvětí mají naprosto stejnou stavbu jako ta předchozí, takže jejich náležitá pravopisná podoba je bez čárky před a že, a přestože; správně tedy píšeme takto: Slíbil, že k nám přijde znovu a že nám pomůže. Vyrazili na túru, přestože lilo jako z konve a přestože fičel studený vítr.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

2 komentářů.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    Správná je přispěvatelova verze 2.

    Nemůže totiž jít o dvě věty hlavní, když dvě ze tří vět jsou připojeny na větu hlavní „Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích“ spojkami podřadicími „který“. Druhá i třetí věta v souvětí jsou tedy vedlejší (přívlastkové), vzájemně spojené v poměru slučovacím. Protože toto slučovací spojení je vyjádřeno slučovací spojkou „a“, nemůže mezi těmito větami již stát čárka: základní pravidlo pro interpunkci u slučovacího poměru mezi souřadně spojenými větnými členy i větami říká, že pokud jsou spojeny jednou ze slučovacích spojek „a“, „i“, „nebo“, „ani“, již se zde nepíše čárka. A to je přesně náš případ.

    Přispěvatel se ovšem mýlí, když soudí, že při vypuštění první věty vedlejší („které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou“) dává spojení první věty se třetí smysl. Nikoli: dostaneme totiž útvar „Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek“, jenž nedává smysl a není ani syntakticky správný.

    Pro ilustraci uvedu hypotetické znění podobného souvětí, kde by se skutečně jednalo o konstrukci VH1 – VV vlož. – VH2: „Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a kontrolní orgán účetní jednotky následně prověří oprávněnost těchto transakcí.“
    Dodejme, že stejné pravidlo o vložené větě vedlejší platí v případě, je-li vložena mezi první a druhou část jediné roztržené věty hlavní, podle vzorce VHa – Vv vlož. – VHb, např.: „Ten muž, který stojí u okna, je můj bratr.“

    To, co přispěvatel uvádí v bodě 1, souvisí se skutečností, že čeština – na rozdíl od angličtiny – nerozlišuje mluvnicky ani interpunkčně vedlejší věty vztažné omezovací (definující) od neomezovacích (nedefinujících). Např. ze souvětí „Můj bratr, který žije v Anglii, má tři dcery“ není bez potřebného kontextu jasné, kolik má mluvčí bratrů. Pokud chce říci „Ten z mých bratrů, který žije v Anglii, má tři dcery“, jde o VV omezovací, definující: vybírá z více možností jednu, a o kterou jde, definuje právě vedlejší větou. Pokud chce říci „Mám jednoho bratra, ten má tři dcery, a jen jako doplňující informaci dodávám mimochodem, že bratr žije v Anglii“, jde o VV neomezovací (nedefinující).
    Čeština se v podobných případech ovšem může uchýlit k formulaci nikoli větné, tj. užít buď přívlastku omezovacího (těsného, definujícího), nebo přívlastku neomezovacího (volného, nedefinujícího). Ty lze totiž odlišit buď neužitím, nebo užitím interpunkční čárky; v prvním případě jde o Pk omezující, ve druhém o Pk neomezující: „Můj bratr žijící v Londýně má tři děti“ (tj. mám více bratrů) // Můj bratr, žijící v Londýně“, má tři děti“ (tj. mám jen jednoho bratra). Nebo: „Lodě vplouvající do přístavu se podrobí karanténě“ (tj. podrobí se jen ty z lodí, které vplouvají do přístavu, ostatní v okolí do karantény nemusejí); „Lodě, vplouvající do přístavu, se podrobí karanténě“ (tj. všechny lodě vplouvají do přístavu a taky se všechny podrobí karanténě).

  2. Josef Haluza napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za zveřejněný článek Jak na čárky před „a když“, „a protože,““a jestliže“…?.
    Rád bych se ujistil, že obsah správně aplikuji v nížeuvedeném případě.
    §39a odst.2 vyhlášky č.500/2002 Sb. uvádí:“ (2) Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. “
    Chápu správně, že zde jde také o dvě věty hlavní, mezi které je vložena věta vedlejší? Pokud totiž větu vedlejší vypustím, tak mi spojení dvou vět hlavních dává smysl : (2) Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. “
    1 ) Z uvedeného ustanovení bych chápal, že pokud účetní jednotka uzavřela všechny transakce za běžných tržních podmínek, tak nemusí uvádět k těmto transakcím žádné informace. Pouze uvede potřebné informace k těm transakcím, které by byly uzavřeny za podmínek netržních.
    2 ) Pokud by však šlo o větu hlavní následovanou dvěmi větami vedlejšími stejného druhu, pak by asi měly být uváděny všechny transakce mezi spřízněnými osobami bez ohledu na povahu vzhledem k tržním podmínkám. Potom by ale dle publikovaného článku neměla být uváděna před “a které” čárka, jelikož by šlo o souřadné spojení dvou vět vedlejších v poměru slučovacím. V tomto případě by pak ale zákonodárce nesprávně použil čárku, proto se take kloním spíše k tomu, že add 1 je správně.
    Chápu to prosím takto správně? Děkuji za pomoc, asi jsem ve škole chyběl… Děkuji předem, JH

Zanechat odpověď na Jiří Kostečka