Co s českou klasikou? Na to se ptá téma květnového HOSTa, jež zkoumá současnou hodnotu klasické české literatury. K výuce literatury a jejímu smyslu se v rozhovoru s Ivo Michalíkem ikonoklasticky vyjadřuje literární historik Václav Vaněk, poukazuje při tom na banalizaci vnímání děl i autorů a selhání škol při výuce literatury. Adaptace děl české literární klasiky z hlediska popkultury je analyzována v článku estetika Ondřeje Krajtla. Literární historik Jiří Flaišman představuje projekt KHE – Kritické hybridní edice, v jejímž rámci vyjdou jako první dva příspěvky dílo Františka Gellnera a Karla Hlaváčka (hybridita spočívá v souběžném vydání děl v knižní a digitální podobě a ve snaze překlenout tradičně chápané rozdělení edice na tzv. čtenářské a vědecké vydání). Různým aspektům recepce literární klasiky se věnuje také Anketa, v níž odpovídají nakladatel, divadelní režisér, filmový vědec, učitelka a nakladatelská redaktorka. Téma uzavírá italský bohemista Alessandro Catalano statí o recepci díla Karla Čapka v Itálii ve dvacátých letech dvacátého století.
Ondřej Horák zpovídal prozaika Václava Kahudu u příležitosti vydání jeho nového románu Vítr, tma, přítomnost, v němž se vyrovnává s vývojem české, ale i evropské společnosti polistopadové době. Básník a prozaik Marek Šindelka představuje svůj nový soubor povídek Mapa Anny, v níž vidí jako aktuální problém infantilizace západní společnosti. Vzájemný vztah literatury a internetu (webového publikování) analyzuje text Zdeňka Staszka Literatura globální vesnice. S příchodem webu a sociálních sítí se dle něj vyostřuje postmoderní přístup k literatuře a umění, což vede mj. k tomu, že literatura a internet jsou „dva rozdílné textuální světy, které stěží hledají společnou řeč.“ Básnické sbírky z roku 2013 podrobuje důkladné reflexi a typologizaci básník a esejista Jakub Řehák ve svém podrobném a rozsáhlém eseji nazvaném Solidarita v teráriu? Překladatelka Sylva Ficová představuje v dialogu Konceptuální proti své vůli brněnského (nejen) street artového výtvarníka a nově i básníka TIMO.
Martin Stöhr věnoval nesentimentální osobní vzpomínku v letošním roce zesnulé básnířce Ince Machulkové, emigrantce dříve nerozlučně spjaté s pražskou poetickou kavárnou Viola. Památku „českého Rimabuda“, básnířky Vladimíry Čerepkové, připomíná redaktor Jan Šulc. Z pozůstalosti brněnského nakladatele Jana V. Pojera vybrala a okomentovala Hana Kraflová dopis Pavla Eisnera týkající se tehdy připravovaného vydání Eisnerova překladu Rilkových Elegií z Duina. Libor Vykoupil v kalendáriu objasňuje okolnosti převezení ostatků Karla Hynka Máchy z Litoměřic v roce 1939 a Romaina Garryho a jeho (alter)ega plasticky představuje stať romanistky Sáry Vybíralové.
Vladimír Stanzel
