Do nového roku vstupuje literární měsíčník HOST v graficky příjemné minimalistické podobě s mírně obměněnými rubrikami. Tématem prvního čísla se stal japonský autor literárních bestsellerů Haruki Murakami a jeho knihy. Blok je zaměřen na méně známé aspekty Murakamiho rozsáhlého díla a se čtenáři časopisu se jím loučí dlouholetý redaktor Marek Sečkař, který odchází z redakce za „novými životními výzvami“. Nejprve americký japanolog Daniel Morales analyzuje formu a okolnosti vzniku Murakamiho méně známých raných povídek, jimž autor sám přiřkl velký význam pro svůj další umělecký vývoj. Jeho zřejmě nejznámější román Kafka na pobřeží rozebírá ve své studii australská literární kritička Maria Flutschová. Poměrně náročný text je inspirován dnes velmi populárním nonkonformním slovinským myslitelem Slavojem Žižkem, resp. jeho politickou a společenskou interpretací lacanovských psychoanalytických konceptů. Poslední text je domácí provenience, jde o epistolární vyznání publicisty a běžce Davida Daniela Murakamimu jako vytrvalostnímu běžci a spisovateli o běhání píšícímu (v knize O čem mluvím, když mluvím o běhání).
Vše, co české literatuře přinesl rok 2013, se pokusili v listopadu loňského roku kriticky zhodnotit ve veřejné diskusi Česká literatura 2013: první bilance Josef Chuchma, Jakub Chrobák, Alena Fialová, Michal Jareš a Roman Kanda. V rubrice kulatý stůl lze nalézt záznam této diskuse moderovaný Pavlem Janáčkem. Bilanční povahu má i rozsáhlý text Jaroslava Provazníka nazvaný Ambice a řemeslo, v němž se věnuje situaci literatury pro děti a mládež v roce 2013. Laureát ceny Karla Čapka pro rok 2014, editor Jan Šulc, také analyzuje uplynulý rok v komentáři nazvaném Ubývání světa. Je věnován třem osobnostem, které loni opustily náš svět – básníku Zbyňku Hejdovi, redaktoru a spisovateli Tomáši Pěknému a zpěváku Pavlu Bobkovi. Osobnost Zbyňka Hejdy a jeho tvorbu připomíná velmi pietně a s hlubokým pochopením také Miroslav Chocholatý.
O tom, jak by měla vypadat literární kritika a jaké jsou její tři základní úlohy, pojednává nadčasový esej britského filosofa kultury George Steinera z roku 1963 nazvaný Lidská gramotnost. Postuluje v něm mj. tezi, že umění četby, pravé gramotnosti, musí být znovu vytvořeno, a hlavním úkolem literární kritiky dle něj je „pomoci nám číst jako úplné lidské bytosti“, ukázat „jak číst precizně a jakým potěšením či znepokojením četba může být.“ To je bezesporu důležitý úkol i pro učitele českého jazyka a literatury.
Šéfredaktor HOSTa Miroslav Balaštík vstoupil na kolbiště popkultury a v rubrice názor se věnuje otázce svobody umělecké tvorby na půdorysu „aféry Řezník“ v anketě Zlatý slavík. Konstatuje, že „svoboda umělecké tvorby neznamená apriorní alibi pro vyjadřování osobních obsesí, exhibicionismus a nedefinuje ji ani počet lajků, přístupů či facebookových přátel.“ Text může výborně posloužit v semináři jako podklad pro diskusi na dané téma, případně k vytvoření afirmativní a negativní argumentační linie. Michal Alexa hovořil s básnířkou, scenáristkou, textařkou a překladatelkou (nyní i vyučující na MU v Brně) Renatou Putzlacher Buchtovou o jejím překladu Očitého svědka Jiřího Koláře, o hledání totožnosti, Brně a o cestování jako formě „bytí mezi“.
Literární historii zastupuje text Hany Kraflové Nekrolog Karla Čapka v nové rubrice dokument. Přináší mj. sken titulní strany tohoto nekrologu pocházejícího z pera Čapkova generačního a skupinového souputníka a přítele Františka Langera. Vztahu Rainera Marii Rilka k Praze a první velké lásce Valerii David von Rhonfeld (neteři Julia Zeyera) se věnuje stať Aleny Bláhové, na niž navazuje Rilkův dopis „Vally“ ze 4. prosince 1894. Libor Vykoupil připomíná 180 let, které uplynuly od založení Kwětů českých, i peripetie provázející jejich vydávání.
Vladimír Stanzel
