Obohacují, nebo ohrožují anglicismy, resp. globalismy, současnou češtinu? Jsou přirozenou změnou a rozšířením slovní zásoby převážně mladé generace, nebo znakem úpadku jejích vyjadřovacích schopností v mateřském jazyce? Nejen o tom diskutovali ve čtvrtek 8. února 2024 ve studiu ČRO Plus v pořadu Pro a proti Karolíny Koubové čestný předseda ASČ a respektovaný učitel i bohemista Jiří Kostečka s lexikoložkou a lexikografkou Michaelou Liškovou působící v Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Citujeme:

Čeština se mění

Podle jazykovědkyně se česká slovní zásoba prostě mění.
„Když nezná dnešní žák 9. třídy nebo gymnazista třeba slovo rubáš, tak mě to neznepokojuje, protože vím, že zná mnoho dalších slov, která předcházející generace neznala. Mluvit o nějakém úpadku češtiny je těžké, protože potom je otázkou, odkdy upadá? Z období třeba přelomu milénia, nebo od 90. let, nebo z komunistického období?“

Kostečka podotýká, že množství anglicismů se vžilo s prudkým nástupem moderních technologií: audiovizuální a počítačové techniky. Jako velký problém vidí i pokles zájmu o knihy a čtenářství.
„Generace předtím více četly, získávaly si tak slovní zásobu, ale také syntaktické vzorce češtiny, které současné děti nemají,“ naznačuje.
„Samozřejmě také by mi nevadilo, pokud neznají slovo rubáš. Ale v mém seznamu jsou slova, která stojí jen nepatrně mimo centra slovní zásoby,“ konstatuje Kostečka.
A dodává: „Například, když jsme ve škole narazili na příkrý kopec, žáci nevěděli, co je to příkrý. Když jsem vysvětlil, že to znamená strmý, neznali ani to. Nebo třeba slovo pokorný, pošetilý, spílat, což není úplně archaismus. Takže slovní zásoba, ale taky stavba vět a souvětí, u mladé generace velice upadá. A nedá se říct, že by to anglické přejímky nahrazovaly.“

Celý pořad je možno vyslechnout na webu ČRO Plus nebo zhlédnout na portálu YouTube.