HOST 6/14
Géniu loci severních Čech a jeho reflexi nejen literární je zasvěceno téma červnového HOSTa. V jeho úvodu přináší Ivo Harák svůj osobitý pohled na sever Čech „v kontrastech (nejen) literárních“, Patrik Linhart se snaží poeticky postihnout novější vývoj této enklávy a jejích obyvatel, resp. „běsy a krásy českého severu“ a také vytváří svébytnou koláž z výroků a postřehů umělců o severních Čechách. Text Pavla Koukala z r. 2011 popisuje proměnu severočeské krajiny v souvislosti s rozvojem těžby a průmyslu, Severočeský globetrotter představuje vybrané severočeské literáty dvacátého století (Arthur Breisky, Dalibor Kozel, Eduard Vacek, Svatava Antošová, Radim von Neuvirt). Celkem jedenáct osobností spjatých se severočeským prostředím a kulturou je zpovídáno v „anketní rozpravě“ Čelem k horám (ze známějších Milan Děžinský, Ondřej Nezbeda, Radek Fridrich či Luděk Marks). Na téma volně navazuje rozhovor o „nepoznaném bláznovství, právech autora a nekonečném, dobrodružném Ústí“, který vedl Dan Jedlička se severočeským básníkem Danielem Hradeckým, jehož sbírka 64 byla nominována na letošní Magnesii Literu za poezii.
Miroslav Balaštík je autorem osobitého laudatia k padesátým narozeninám básníka Petra Hrušky, spisovatelka Markéta Pilátová představuje v rubrice Na čem pracuji svůj právě vznikající román S Baťou v džungli. Jan Lukeš pregnantně analyzuje nové sbírky autorů „Generace pětatřicátníků“ – Petra Cincibucha (Zimní zahrada), Petra Skarlanta (Mezinárodní expres Potěmkin) a Karla Sýse (Apokalypsa podle Joba), Jan Němec kritizuje rozvržení grantové podpory v oblasti literatury v Čechách, kdy můžete získat peníze spíše na vydání než na tvorbu díla. Problematice identity textů (textu a jeho varianty) se teoreticky i prakticky – na základě změn provedených Umbertem Ecem v jeho nejznámějším románu Jméno růže – věnuje Rostislav Niederle.
O její poslední knize Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové, ale i české minulosti a současnosti, stejně jako o otázce emancipačního hnutí a sexuality v českých zemích 19. století rozprávěl Zdeněk Staszek s historičkou Milenou Lenderovou. Komentář Jana Šulce je nekrologem za předčasně zesnulým vysokoškolským pedagogem, estetikem, teoretikem, kritikem, kurátorem a hlavně jeho přítelem Zbyňkem Sedláčkem. Libor Vykoupil připomíná život a tvorbu čelného představitele legionářské literatury Josefa Kopty, od jehož narození uplynulo letos sto dvacet let. Hana Kraflová zpřístupnila čtenářům dopis Jana Masaryka – tehdejšího prvního chargé d´affaires Československa ve Washingtonu – z roku 1920 určený kdysi anarchistickému bouřlivákovi, kabaretiérovi a členu Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona, dnes již takřka zapomenutému Josefu Machovi, v souvislosti s jeho nástupem do funkce ředitele tiskové služby československého velvyslanectví ve Washingtonu. Tvorbu a život neortodoxní básnířky Else Lasker-Schülerové představuje její česká překladatelka a germanistka Alena Bláhová.
VladimírStanzel
