Dubnový HOST si předsevzal seznámit čtenáře se současnou ruskou literaturou a jako název tématu zvolil hned dvojí česko-ruskou aluzi – Obrázky z Rus. Prvním obrázkem je rozhovor se znalcem a překladatelem ruské literatury Liborem Dvořákem, v němž přijdou na přetřes nejen překlady, ale i vztah současné ruské literatury k politice, výuka literatury na ruských školách, typologie současných ruských literárních postav a jiné zajímavosti. Tomáš Glanc zkoumá proměny toposu Moskvy v moderní ruské literatuře a poukazuje na jeho labilitu až fluidnost, Hana Řehulková zasvěcuje čtenáře do postsovětské postmoderní literatury se zaměřením na romanopiseckou tvorbu Vladimira Sorokoina (úryvek jeho románu „Telurie“ obsahuje rubrika čtení na duben), Borise Akunina a Viktora Pelevina. O tom, kam se od dob Vladimíra Vysockého posunulo ruské písničkářství, informuje Marián Pčola a zaměřuje se především na neoficiální tvorbu autorů stylově posazených na rozhraní folku a punku. Posledním obrázkem tématu je studie Evy Malenové podávající přehled o současné ruské literatuře pro děti mládež (zajímavostí zůstává fakt, že teprve v tomto literárním segmentu se lze setkat s ženami – autorkami).
U kulatého stolu se sešli Petr A. Bílek, Jiří Trávníček a Martin Puskely, aby pod taktovkou Miroslava Balaštíka diskutovali o stavu současné české literatury a o tom, co vůbec lze očekávat od prózy. Rozhovor jistým způsobem navazuje na vyhrocený text Martina Puskelyho otištěný v HOSTu č. 9/2013 nazvaný „Čekání na Autora“. Dovětkem k diskusi je stať Evy Klíčové v rubrice názor, v níž polemizuje s mladými autory „Dvanácti odstavců o próze“ (Respekt 51-52/2013) – Janou Šrámkovou, Janem Němcem a Ivanou Myškovou stran (ne)oprávněnosti čekání kritické obce na „velký román“. Posledně jmenovanou Ivanu Myškovou, autorku rok a půl starého prozaického debutu Nícení, pak zpovídá v rubrice rozhovor Petr Adámek. Italianistka Věra Křížová nahlíží nový román Milana Kundery „Slavnost bezvýznamných“ italskýma očima, neboť právě v Itálii měla tato kniha na konci října loňského roku světovou premiéru, a konstatuje, že v Itálii vyvolala zájem a dočkala se tam pozornosti, jakou si kniha vzešlá z pera tohoto velkého spisovatele zasluhuje. Jak se proměňuje ztvárnění dobra a zla v současných knihách pro děti a mládež (a nejen v nich) sleduje v eseji Jan Lukavec. Spisovatelka Petra Hůlová seznamuje čtenáře se svou poslední prózou „Macocha“ a stýská si na současnou českou literární kritiku. Jan Šulc ve svém komentáři přemýšlí nad osudy odmítnutých rukopisů a autorů „včera a dnes“.
V kalendáriu u příležitosti stoosmdesátého výročí úmrtí George Gordona Noela Byrona poukazuje Libor Vykoupil na méně známé aspekty života tohoto romantického bouřliváka a autora nesmrtelných veršů. Pro rubriku dokument tentokrát Hana Kraflová připravila stylizovanou ateliérovou fotografii z roku 1938 zachycující Vítězslava Nezvala a pětiletého Jiřího Chalupu, syna Nezvalova přítele Dalibora Chalupy, rozhlasového režiséra a zakládajícího člena brněnské Literární skupiny. Textovou část rubriky tvoří citace dokumentů z Chalupovy pozůstalosti, spjatých s Nezvalem a avantgardou. Sebevraždám českých literátů se změřením na osudy a pohnutky Viléma Mrštíka, Rudolf Těsnohlídka a Jiřího Mahena se věnuje Zdeněk Grmolec.
Vladimír Stanzel
