Věčný optimista se dívá na svět přes růžové brýle; věčný pesimista vidí všechno černě; kdo má po ránu dobrou náladu, vyspal se do růžova; závistivec je zelený/žlutý závistí; vznětlivý člověk je rudý vzteky; kdo se stydí, je červený jak (opařený) rak, jako pivoňka; člověk, kterému je nevolno, je bílý jako stěna, zelený jak sedma; splníme-li někomu všechna přání, sneseme mu modré z nebe; je-li něco (písemně) stvrzeno, je to černé na bílém; nevyhraněný člověk není černý ani bílý; tomu, kdo něco zlého provede, mnozí přejí, aby ho zavřeli, až zčerná; sjednocující prvek zdánlivě nesouvisejících věcí se vine jako červená nit; feministky, případně upjaté ženy jsou modré punčochy; opakuje-li se něco, je to to samé v bledě modrém; nový kolega v práci je zelenáč; rozhodujeme od zeleného stolu a stavíme na zelené louce, míváme černé myšlenky a někdy i černé svědomí…

Z jazykového koutku v časopise Živa (12/2018)

1001. příspěvek na webu ASČ.

Zanechat odpověď