Pavel Štěpán (ÚJČ AV) se v rozhovoru pro Radiožurnál a v pořadu ČRo Vltava Akcent v souvislosti s šířící se mediální praxí nepřechylování cizích ženských příjmení vyjadřoval k výhodám a nevýhodám takového užívání češtiny.
Článek vyšel v časopise Český jazyk a literatura, č. 4, roč. 2020-21 K přechylování
Jsme národ vystavěný na jazyce, konkrétně na psaném. Před více než dvě stě lety nás první obrozenci definovali pomocí mluvnic a slovníků. Dodnes neseme tohle dědictví v národní DNA, a není tedy divu, že pravopisné spory u nás probíhají emotivně. Platí to i pro spor o přechylování ženských příjmení. Tato kontroverze přitom nemusí být zdaleka tak vypjatá a má poměrně elegantní řešení. Poslanci na jaře schválili… co? První nepřechýlená příjmení […]
Dotaz:Můj dotaz se týká přechylování podstatných jmen.Má slovo fajnšmekr v češtině nějakou obdobu v ženském rodě? Pro slovo bookmaker je to bookmakerka, ale fajnšmekerka se používá snad jen ve slovenštině. Příklad: Dámy jsou fajnšmekři, nebo fajnšmekerky…? Platí obecně, že pokud podstatné jméno nemá vlastní tvar pro ženský rod, použije se rod mužský? Příklad: Deváťačky jsou největší lumpíci/lumpíkové…?Pan M. M. Odpověď ASČ:Slovo fajnšmekr je samozřejmě nespisovné, převzaté z němčiny. To ovšem neznamená, že se […]
Z článku v Deníku Referendum: Do popředí se zde dostávají argumenty z lingvistické oblasti. V nedávných debatách jsem zaznamenal následujících pět (výčet by měl být víceméně kompletní): Čeština přechylování vyžaduje svou gramatickou stavbou. U nepřechýlených jmen vyvstává problém, jak je skloňovat. Nepřechýlená jména způsobují nedorozumění. Nepřechýlená jména zní zvláštně a mohou způsobit posměch. Přechylování je tradiční součástí češtiny po mnoho staletí. Všechny uvedené argumenty považuji z odborného hlediska za liché. […]
Na úvod tohoto příspěvku bychom znovu rádi zdůraznili, že naše poradna slouží primárně dotazům spojeným s výukou českého jazyka, slohu a literatury na základních a středních školách. Až dosud zvládáme zodpovědět naprostou většinu i nedidaktických dotazů, tj. takových, které se týkají jazykových jevů všeobecně. Opakovaně však prosíme potenciální tazatele, aby vždy nejprve nahlédli do normativních příruček českého jazyka, tedy do Pravidel českého pravopisu, Slovníku spisovné češtiny a zejména (online) do Internetové […]
Dotaz: Pracuji na ministerstvu financí, a podle služebního zákona jsou označena pracovní místa v našem odboru jako vrchní ministerský rada. Dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o sdělení správného ženského tvaru této funkce. Paní M. H. Odpověď ASČ: Některá česká podstatná jména se nedají přechylovat – často se to týká jmen zvířecích (srov. kavka, buvol aj.). Protějšek k nim existovat může, ovšem pak většinou mívá jiný kořen: býk – kráva, pes – fena (přičemž slovo pes lze použít v určitém kontextu i pro fenu); někdy ovšem není v jazyce vůbec. Značné problémy působí např. i přechylování názvů vojenských […]
„Nejprve je nutno říci, že můj názor prošel poměrně bouřlivým vývojem, také proto, že jako anglistka/bohemistka sedím tak trochu na dvou židlích. V počátcích vysokoškolského studia jsem se zprvu vehementně přikláněla k tomu, že prznit cizí jména českými koncovkami by snad mělo být i trestné. Ovšem hned s prvním větším překladem mi došlo, že idea zachovávat v českém textu cizí příjmení v nezměněné podobě funguje mnohem lépe v teorii než […]
Pod (snad až bulvárním) titulkem Přechylování: Relikt patriarchátu, nebo spása češtiny? uvádí časopis Respekt další diskusi o přechylování; najdeme ji ZDE. Za pozornost stojí zejména příspěvky Terezy Šmejkalové a Milana Macháčka; z prvního z nich citujeme: „K tomu prvnímu: Reliktem patriarchátu je celý systém příjmení jako takový. Pokud se začnu podepisovat bez -ová, stále to bude jméno, které jsem dostala od manžela, případně otce, které se dědí po meči a ze kterého […]
