Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice spolehlivě mění na množství hub, hrud nebo much, ale okno bývá plné šmouh, ne šmuh. Liší se dokonce třeba i významově podobná trouba (trub) a roura (rour). […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký přirozenější způsob, jak mluvit o nebinární osobě […]?“ Odhaduji, že přirozenější tu znamená takový, kdy si […]
Z autorova sloupku pro časopis Vesmír: Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký přirozenější způsob, jak mluvit o nebinární osobě […]?“ Odhaduji, že přirozenější tu znamená takový, kdy si […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Jazyk umí být oproti realitě o krok napřed – může uchopit i jevy hypotetické, dosud neexistující. Protože prezidentské volby letos nebyly jen volbou prezidenta, ale zatím nejmožněji1) i prezidentky, přinesly jednu zajímavou otázku: Jak označovat životního partnera prezidentky analogicky k tradičnímu sousloví první dáma. Objevoval se první pán, muž, gentleman nebo manžel. Kdo z nich se může nejspíš ujmout? U manžela a muže může číslovka první snáz než u dalších dvou aktivovat význam řazení nejen podle důležitosti (nejvýše postavený muž v zemi), […]
Z prosincového jazykového koutku v časopise Vesmír: Co nás za měsíc čeká? Volba prezidenta? Volby prezidenta? Prezidentská volba? Nebo prezidentské volby? V Česku platí několik volebních zákonů – o volbách do parlamentu (tj. sněmovny a senátu), obecních a krajských zastupitelstev a o volbě prezidenta. Co asi určuje kategorii čísla z pohledu zákonodárce? Do všech kolektivních zastupitelských orgánů probíhá mnoho jednotlivých voleb, jsou voleni kandidáti na mnoho židlí, postů, mandátů. Prezidentská stolice je ale jen jedna, tedy snad proto volba, nikoliv volby prezidenta. Jazyk, jak je jeho zvykem, […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír: „Od čeho je slovo rodič? […] Stejnopohlavní páry sice vychovávají děti, ale nejsou to rodiče.“ Argumenty, jako je ten poslance Marka Bendy z debaty o manželství pro všechny, mohou na první pohled působit smysluplně. Opírají se o lingvistiku, tady o slovotvorbu, resp. o etymologii, disciplínu s propracovanou teorií i metodologií. V čem je problém? Zaprvé je taková argumentace faulem, protože je selektivní. Má-li být směrodatné sloveso rodit, co si počít s tím, že otcové zpravidla […]
Ze sloupku v časopise Vesmír: „Proč sporťáci říkají kolmé přihrávky, což je z logického hlediska nesmysl, protože kolmý je vždycky na něco?“ Tak a podobně ohní se čas od času lidé nad některými slovy nebo větami v telefonátech jazykové poradně. Občas pak dojdou k závěru, že celá čeština není logická. Mají pravdu? A měla by být? Mluvívají o logice, ale patrně nemají na mysli vědu mezi filozofií a matematikou. Z jejich stesků a stížností zeje spíš zklamané očekávání pravidelnosti, řádu, předvídatelnosti až […]
Ze sloupku v časopise Vesmír: Čeština je krásná a bohatá, tvrdívá se v předmluvách zábavně-naučných knížek pro laickou veřejnost, v mediálních rozhovorech s nositeli národní kultury i v parlamentu. V čem tkví ono bohatství češtiny? Odhaduju, že jeho velkou část v myslích a emocích lidí tvoří vedle krásných slov hlavně přehršel vyjadřovacích prostředků umožňujících jemnou volbu pro nesčetné odstíny komunikačních situací. Je však každá distinkce automaticky přínosná? Čeština kdysi mívala dva neurčité slovesné tvary – vedle infinitivu (např. píti) i supinum […]
Ze sloupku v časopise Vesmír: Znáte ministerstvo neziskovych organizaci? Jeho utajenou existenci odhaluje přepis jednoho dubnového vysílání Radiožurnálu: „představitelé ministerstva neziskových organizací nebo Akademie věd mluvili taky o přípravě státní energetické koncepce“. Samozřejmě že je to nesmysl, prostě tam chybí čárka. Ministerstvo neziskovych organizaci funguje jen ve větě vytažené z jejího reálného okolí – hned předtím bylo totiž zmíněno ministerstvo průmyslu a obchodu. I když forma selže, kontext obvykle znepravděpodobní většinu potenciálních interpretací natolik, že si v komunikaci […]
