2 komentářů.

1. Markéta napsal:

   3.7.2025 (11.40)

   Dobrý den,
   chtěla bych se s Vámi poradit ohledně slov byt a bydliště.
   V literatuře je uvedeno, že slova příbuzná mají mít stejný kořen a podobný význam. Zajímalo by mě tedy, zda jsou tato dvě slova příbuzná, když mají sice podobný význam, ale odlišný kořen (byt, bydl).

   Předem Vám mockrát děkuji za radu.

   Reagovat
   • Jiří Kostečka napsal:

     9.7.2025 (20.22)

     Literatura se nemýlí. V češtině je naprosto běžné, že slova příbuzná mají různé podoby kořene, často tak obměněného téměř k nepoznání. Např. bůh – boh(a) – boz(i) – bož(í) – bůž(ek). Důvodem je hláskový vývoj češtiny ve starších dobách, kdy docházelo při skloňování, časování a tvoření slov k měkčení souhlásek, ke krácení či naopak dloužení samohlásek aj.
     V dotazovaném případě slovo BYT působí při výkladu jeho vzniku problémy. Podle mého názoru zde nejspíše jde o konverzi, tedy o utvoření nového slova změnou slovního druhu, podobně jako u „raněný (člověk) → (těžce) raněný nepřežil“. U tohoto typu konverze (je jich víc) ovšem prakticky nenacházíme změnu délky samohlásky. Proto soudím, že lze obhájit i pojetí, že slovo BYT vzniklo ze slova BÝT přenesením pojmenování, a to typu metonymie: zaměnil by se tu děj, resp. stav (sloveso BÝT) za výsledek děje (substantivum BYT), s typickým zkrácením kořenné samohlásky. Analogickým příkladem může být dvojice UKRÝT – ÚKRYT (opět si všimněme změn délky samohlásek). To však jen na okraj – kořenem slova BYT je-byt-.
     Slovo BYDLIŠTĚ vzniklo dvojím odvozením. Rejzkův Český etymologický slovník uvádí odvození slova BYDLO od slovesa BÝT příponou -dlo, přičemž zmizí infinitivní koncovka -t(i). Dodám, že slovo BYDLIŠTĚ pak vzniklo dalším odvozením od zmíněného slova BYDLO, a to příponou -iště (ta označuje nějaké místo – srov. kaliště, skladiště, staveniště, koupaliště…) za současného vypadnutí samohlásky O ze základového slova bydlo.

     BYT a BYDLIŠTĚ tedy opravdu jsou slova příbuzná. Mají totiž společný kořen -být- (v případě slova BYDLIŠTĚ ovšem již v jeho základovém slově BYDLO; souhláska T při odvozování slova BYDLO vypadla). V definici uváděné tazatelkou chybí ona důležitá poznámka, že při tvoření slov se v češtině kořen velmi často hláskově obměňuje.
     Daný dotaz je velmi zajímavý a ukazuje, jak složitý jazyk čeština je. Protože náš web i jeho poradna slouží primárně didaktickým potřebám základních a středních škol, uzavřu svoji odpověď doporučením, jak postupovat, pokud na tento či podobný jev narazíme na druhém stupni ZŠ či na SŠ: Vysvětleme žákům na několika vhodných příkladech (viz např. výše uvedená slova s primárním kořenem -bůh- ), že v češtině dochází při tvoření a ohýbání slov nezřídka až ke krkolomným hláskovým změnám. Doporučme jim, aby zapojili jazykový cit; ten mnoha z nich napoví, že slova BÝT a BYDLIŠTĚ velmi pravděpodobně příbuzná jsou, protože jejich významová souvislost je naprosto zjevná. V žádném případě však nedávejme podobné „radosti“ do klasifikovaného testu – s tímto dotazem by pravděpodobně měli problém i studenti bohemistiky na některé z vysokých škol.

     Reagovat