Dotaz:
Dobrý den, pomohli byste mi prosím vyřešit jeden jazykový oříšek? Říká se ty Kytlice, nebo ta Kytlice, nebo je možné obojí? Myslím Kytlice (Kytlici?), vesnici u České Kamenice.
Paní E. K.
Odpověď ASČ:
Uvedený typ dotazu je velmi častý. Jedná se o problém, kdy zakončení umožňuje chápat dané vlastní jméno opravdu jak v jednotném, tak v množném čísle.
Rozhodující zde není hledisko jazykové, nýbrž administrativně-správní: totiž jak je veden název v oficiálních dokumentech, které reflektují původní, často středověký tvar.
Nezřídka se přitom liší místní úzus od oficiálního – známým příkladem (zde v oblasti nikoli jmenného čísla, ale rodu) je Olomouc: toto vlastní jméno je oficiálně rodu ženského, ale sami Olomoučané říkají ten /H/olomóc. Dalším proslulým městem je v této souvislosti Prčice: ano, je, nikoli jsou – spisovné je tu jednotné číslo; ovšem vlivem známého „pokynu“ Jdi do Prčic vznikl v národu dojem, že jde o ty Prčice. (Nejde. )
Nu, a co se týče těch Kytlic – základní tvar je v množném čísle: tak totiž lze dovodit mj. z dokumentů uvedených na oficiální webové stránce této obce, např. na http://www.obec-kytlice.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=7877&id_galerie=1081&p1=2892&query=kytlic%C3%AD.
Jiří Kostečka
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda se od mých školních let nezměnila pravidla ČJ?
V poslední době poměrně dost často slýchám vazbu „odvisí od …“ příp. „závisí od …“. Jsem přesvědčena, že „závisí na …“ je česky správně a předložka „od“ je zcela chybně. Mýlím se? Rve mi to uši. Bohužel se objevuje často i komentářích v rozhlase i televizi. Při komentování tenisového turnaje bych zcela rozuměla větě: „Výkon našeho hráče závisí na vylosování“. Ale při komentáři: „Výkon našeho hráče odvisí od losu“ se mi ježí vlasy …
Podobně přisvojovací zájmena (svůj, svoje, …): vždy přisuzovala PODMĚTU, poměrně často však nyní slyším větu, kde toto zájmeno patří k jinému větnému členu (např. Nedaří se mu při svém podání.). Dříve by mi to ve škole učitel jistě opravil. Co dnes?
Děkuji za upřesnění
Adamová
Omlouvám se za poněkud pozdní reakci, v době Vašeho komentáře jsem byl naprosto zahlcen maturitou, v mém případě hned dvojí (českou a mezinárodní IB).
Šel jsem do Českého národního korpusu a našel celkem 18 výskytů vazby „odviset od čeho / od toho, jestli…“.
Stejně jako Vy z ní dostávám osypky, jenže jako lingvista musím (i v lingvistickém komatu) ctít jazykový cit jiných uživatelů naší mateřštiny.
Je to vážně těžké. Profesor Daneš praví, že jazyk nelze „nechat vlkům“, ale co dělat, když jsou ti vlci stejní rodilí mluvčí jako my – a „oni“ klidně říkají to, co „my“ bychom nikdy neřekli?
https://kontext.korpus.cz/run.cgi/first?shuffle=1&reload=&corpname=omezeni%2Fsyn2010&queryselector=iqueryrow&iquery=odviset&lemma=&lpos=&phrase=&word=&wpos=&char=&cql=&default_attr=word&fc_lemword_window_type=both&fc_lemword_wsize=5&fc_lemword=&fc_lemword_type=all&fc_pos_window_type=both&fc_pos_wsize=5&fc_pos_type=all
Pokud jde o zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“, jeho užití je už dokonale vysvětleno jak v Havránkově-Jedličkově České mluvnici, tak nověji v Internetové jazykové přručce AV ČR, zde na http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=sv%C5%AFj#bref2.
Z uvedených zdrojů vyplývá, že věc není tak jednoduchá, jak se může zdát: existuje totiž jemný významový rozdíl mezi větami „Oblékám si můj kabát“ a „Oblékám si svůj kabát“.
Ba, zdali tohle vše tušil Dobrovský?
JK