Téma květnového HOSTa osloví zřejmě nejvíce čtenářskou menšinu orientovanou hispanisticky, protože se zabývá tematikou emigrace v současné španělské literatuře. Uvedeno je statí hispanistky Atheny Alchazidu, která se věnuje literární reflexi emigrace Španělů z jejich vlasti a současnému přílivu emigrantů převážně z Afriky (Maroka) i odjinud do Španělska. Po ní následuje antologie textů čtyř autorů, kteří dané téma nahlížejí jak z pozic „domácích“, tak emigrantských.

Parafrází závěrečné věty Abuladzeho mistrovského filmu Pokání – Co by to bylo za cestu, kdyby nevedla ke chrámu – je uveden obsáhlý a poutavý rozhovor s básníkem, výtvarníkem a psychoterapeutem Miroslavem Huptychem, příslušníkem „generace osamělých běžců“. O peripetiích jeho životní i tvůrčí cesty a putování od slov k obrazům a zase zpět s ním zasvěceně rozprávějí Jan Němec a Martin Josef Stöhr.

Střet dvou světů, resp. přístupů k životu – vědecky racionálního a rituálně magického zkoumá esej Martina Puskelyho nazvaný Dialektika bohování, v němž zasazuje do filosofických souvislostí román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně a srovnává jej s analogickým tématem v knize amerického publicisty a spisovatele Marka T. Sullivana Očistný obřad.

Literárně historický exkurz je zasvěcen Johnu Steinbeckovi, resp. příčinám jeho vysoké popularity mezi čtenáři socialistického Československa a hlavně proměnám, kterými prošlo oficiální hodnocení jeho tvorby v době budování světlých zítřků. Rozsáhlý, ale přesto svěží a velmi fundovaný esej anglisty Petra Kopeckého ukazuje, jak zvláštní amalgám vlivů režimem nechtěně namíchaných se na tomto stavu podílel.

Vladimír Stanzel