Z článku Zuzany Musálkové na webu Novinky.cz:

„Že v době počítačů a chytrých telefonů v práci i doma málo píšeme rukou, nepřekvapuje. Svět dospělých je ale něco jiného než vývoj a růst dítěte a jeho schopností. A tady bijí odborníci na poplach. Zaznamenávání více či méně důležitých věcí perem nebo tužkou totiž rapidně klesá zvláště u mladé generace. Děti umějí ovládat tablety dřív, než začnou psát na papír. Ruční psaní má přitom v našem vývoji obrovský význam.

Pediatři v západním světě varují, že pro dnešní děti je těžké držet správně tužku a pero – svaly v ruce a prstech jim ochabují nebo se vůbec neposilují právě kvůli značnému používání moderních technologií.

„Děti nenastupují do školy se stejnou silou v ruce, jakou měli jejich předchůdci před deseti lety,“ říká Sally Payneová, specialistka na pediatrii z instituce Heart of England NHS Foundation.“

Některé reakce na článek na původním webu uvádíme v komentáři k tomu to příspěvku.

K písmu a psaní viz též ZDE či ZDE.

Jeden komentář.

  1. Josef Soukal napsal:

    Z diskuse k článku na původním webu:

    Anton Pavlovič

    několik poznámek:

    spousta folkoru, pohádek apod. vznikla v době, kdy právě valná většina obyvatelstva psát neuměla – příběhy a písničky se předávaly ústně a že by nebyly kreativní, to se asi úplně říct nedá
    gramotnost většiny obyvatel je ve skutečnosti záležitost až zhruba posledních 150 let, navzdory povinné školní docházce běžní lidé dříve uměli max. tak svůj podpis
    zkratky zdaleka nejsou moderní vynález, Cappelliho Lexicon abbreviaturarum obsahuje přes 14 tisíc zkratek používaných ve středověkých a raně novověkých textech
    používat výuku psaní jako argument, jak se děti naučí sedět v lavici, když ti stejní fyzioterapeuti říkají, že sezení je pro člověka veskrze škodlivé, je docela zajímavý myšlenkový pochod
    není zřejmé, proč neustále trváme na spojitém psacím písmu (humanistické kurzívě, chcete-li), když většina lidí stejně v průběhu času dospěje k něčemu, co spíš připomíná písmo tiskací. Prakticky pak dochází k tomu, že se dítě první dva tři roky školy cepuje k psaní něčím, co za další asi tak tři roky opustí. Třeba rakouští školáci se učí psát mnohem použitelnějším písmem (a tím nemyslím kurent ).
    Odpovědět
    Ivana Bednářová

    Anton Pavlovič
    Trvání na spojitém písmu se týká počátku školní výuky a to je dobře. Postupně se písmo individualizuje a větší děti si osvojují další formu podle svého. Je to logické a má to svá pozitiva. Poznatky z výzkumu lidského mozku jasně ukazují, že učení se spojitému psacímu písmu je přínosem pro vývoj mozku u malých dětí při vstupu do školy. Computer není tou správnou didaktickou pomůckou pro rozvoj přirozené tvořivosti a přirozené inteligence „rukou“. Rezignovat na to je to samé, jako kdybyste řekl, že umět rozdělat oheň je vlastně zbytečné a člověk se bez toho obejde. Nemyslím si to. Trvat na učení se psaní spojitě je správný krok.

    Anton Pavlovič

    Ivana Bednářová
    ten rozvoj se týká psaní rukou, ne psaní konkrétním typem našeho písma (už proto, že je ty studie jsou zahraniční a tam se českým písmem prostě nepíše).

    Můj poslední odstavec se týká toho, zda není lepší pro děti, aby se učily jiný typ písma, než se učí.

    Kupodivu jsou různé formy spojitých písem, včetně těch, co vypadají prakticky jako to tiskací, a k tomu právě směřuji – kdybyste si našla např. právě tu rakouskou tabulku (gůglujte österreichische schreibschrift), tak byste pochopila, že nejsem proti psacímu písmu, ale proti jeho zbytečně matoucí variantě.

    Já například umím psát kurentem, ale nikomu ho nevnucuji, protože chápu, že je dnes nepoužitelný. A stejně by mělo skončit i současné psací písmo, které je prostě odtržené od reality.

    Odpovědět
    Ivana Bednářová

    Anton Pavlovič
    U nás probíhá experiment s variantou comenia script. Rodiče si mohou na některých školách vybrat. Podle mne to neuspělo tak, jak si jeho tvůrkyně myslela. Je okrajový zájem.Já nerozporuji Váš názor, pouze poukazuji na fakt, že správný vývoj mozku a učit se psacímu písmu jsou spojité nádoby. Napsat rovnou čáru nebo složitý tvar je rozdíl a složitější tvar dá dítěti víc práce, ale současně vytváří stopu v mozku, který ho vtiskuje do paměti pro další variace. Dětem to neublíží, spíš naopak. To je a bude vždy na diskuzi.Kouknu na google na österreichische Schreibschrift. Ze zvědavosti. Mějte se pěkně.

    Odpovědět
    Hana Masarykova

    Anton Pavlovič
    Jenže ti lidé tehdy získávali manuální dovednosti jinak. Když se veškeré ty zkušenosti, které děti získávaly v běžném životě, nahradí počítačem, opravdu to není dobré.

    Odpovědět
    Michal Málek

    Anton Pavlovič
    Používat jako argument to, že gramotnost obyvatelstva se začala rozvíjet až před 150 lety je nesmyl, neboť tehdy běžný člověk potřeboval umět zapřáhnout koně, zasít obilí, ukovat podkovu, apod. Ve prospěch psacího písma oproti oddělenému písmu jednotlivch písmen: je estetičtější. Vžďyť krasopis (kaligrafie) byl ne nadarmo ceněným uměním.

    Odpovědět
    Anton Pavlovič

    Ivana Bednářová
    CS nepodporuju už pro to, jakým způsobem se do škol dostalo a jaká praxe kolem něj existuje…

Zanechat odpověď na Josef Soukal