Červnový evergreen…:

Dotaz:

Měl bych na Vás dotaz, jaký řešíme aktuálně v práci: Má se psát zkratka od slova „vysvědčení“ jako „výzo“ (a zachovat tak předponu), nebo „vízo“ (poněvadž „zo“ není žádný kořen)? Nebo jsou kodifikovány obě varianty jako správné? Mockrát Vám děkuji za Váš čas a Vaši odpověď.
Srdečně M. K.

Odpověď ASČ:

Česká republika nemá jazykový zákon. V dnešní době tedy neexistuje kodifikace, jen norma spisovné češtiny.
Za normativní příručky se všeobecně uznávají Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny. U mluvnice je situace složitější – žádná z příruček publikovaných po posledním vydání Havránkovy-Jedličkovy České mluvnice (1981) renomé normativní gramatiky nezískala. Ani vysoce odborná akademická Mluvnice češtiny (1986-87).

Ovšem to jen na dokreslení situace. Dotaz směřuje na jev nespisovný: zde samozřejmě nelze žádnou kodifikaci vůbec uplatnit. Také mne zaráží, že by se podoba výzo/vízo mohla objevit v nějakém oficiálním psaném dokumentu.

Z tohoto hlediska je pak dost jedno, jak takový výraz budeme psát.

Jiří Kostečka

Po zajímavost: Historie vysvědčení

5 komentářů.

  1. Jarek napsal:

    Nechci tu vytvářet nějakou polemiku. Jen k dokreslení použití slova vízo/výzo.. Pan učitel češtiny na základní škole v roce 1965 nám řekl: “Když tak už vízo. Od slova vízum, jako osvědčení pro vstup do vyššího ročníku.” Nevím, zda měl pravdu, ale už podle výslovnosti slova výzo, s hlubší intonací je proti srsti víc, než běžně používané vízo s vyšší intonací.

  2. Michal Sedláček napsal:

    Dobrý den,

    jedno by to ale být nemělo. To, že je forma nespisovná, je samozřejmé – nicméně jde o slovo často používané, především dětmi a psané dnes a denně. Tazatelka se proto obrátila na Vaši asociaci jakožto jakousi autoritu, neboť ve Vámi citovaných pramenech správnou formu nenašla. A Vy ji odbydete sdělením, že je to jedno a že jste zaražení, že by se mělo slovo objevit v psané formě (víte o tom, že existují i neoficiální psané dokumenty?)

    Já osobně jsem vždy psal „výzo“ – bral jsem slovo jako odvozené od „vysvědčení“. Ale také bych rád měl jasno.

    Udivilo by mě, vzhledem k tomu, jak často se toto slovo používá a jak dlouho (nejde o žádný neologismus), kdyby k němu čeština nezaujala nějaké stanovisko.

    Zdraví
    Michal Sedláček

    • Josef Soukal napsal:

      Předpokládám, že J. Kostečka odpoví; jen předesílám, že z dotazu je zřejmé, že pro tazatelku není nespisovnost jevu samozřejmá.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Ano, odpovím rád.

      Z dotazu jsem usoudil, že tazatel chtěl tento výraz použít v neoficiálním psaném textu. Odtud stručnost mé původní odpovědi.

      Nuže:
      Samozřejmě existují i vážné texty, v nichž se objeví slovo nespisovné, ať citátově, či jako žurnalistická aktualizace.
      V řadě takových případů lze jistě použít jako oporu výchozí výraz spisovný či analogii s nějakým pravidlem pro psaní spisovné, pokud ovšem to či ono existuje: Například „žvygna“ jistě napíšeme s „ypsilon“ s ohledem na psaní „žvýkačka“.

      Samozřejmě můžeme nahlédnout do jednoho ze tří našich základních slovníků češtiny. Slovník spisovné češtiny dotazované substantivum neuvádí, ale jak ve Slovníku spisovného jazyka českého, tak v našem nejobsáhlejším Příručním slovníku jazyka českého nalezneme výraz „výzo“ (pouze s „ypsilon“), ovšem nikoli ve významu „vysvědčení“ nýbrž „vyznamenání“ (obdržené na vysvědčení).
      Podle toho bych analogicky doporučil psaní „výzo“ jak pro význam „vyznamenání“, tak i pro význam „vysvědčení“, protože OBĚ výchozí substantiva se píší s „ypsilon“.

      Pokud řešíme výraz, k němuž výchozí opěrné slovo neexistuje, u nějž se nelze opřít o pravopisnou analogii nebo jejž nedohledáme v jednom z uvedených tří slovníků, zbývá ještě Český národní korpus. Ten sice uvádí i slova nespisovná, avšak není arbitrem jejich psané podoby – pouze nás poučí, které z možných variant dává přednost většina uživatelů naší mateřštiny.

      U výrazu „vízo/výzo“ nalezneme při základním vyhledávání v ČNK dvě podoby „výzo“, obě ve významu „vysvědčení“, a šest podob „vízo“, z toho pět ve významu „vysvědčení“ a jednu významově neprůkaznou.
      Přitom bych opravdu očekával, že novináři, blogeři apod. dají přednost podobě s „ypsilon“.

      Z toho i nadále soudím, že dávat v podobných případech jednoznačnou radu či odpověď by nebylo od lingvisty zodpovědné. Snad takto rozšířené vysvětlení postačí jak tazateli, tak přispěvateli do diskuse.

      P. S. K příručkám, které jsem již uvedl, přidám ještě Internetovou jazykovou příručku, jež je považována za normativní, a též velmi podnětnou publikaci Jsme v češtině doma?, v níž zájemci naleznou odpověď na mnohá podobná váhání, jaké jsme konstatovali u výrazu „výzo/vízo“ – např. jak psát sloveso „sepsout/zepsout někoho“ (obě varianty jsou možné).

      Jiří Kostečka

    • Bohuslav Bohuněk napsal:

      Tady jenom důkaz, že nespisovná čeština proniká i do oficiálních dokumentů. Včerejší tisková zpráva společnosti Kaufland:

      V Kauflandu se rozdávalo „Výzo na grilu“. Grilovačka v hodnotě 50 000 Kč má svého vítěze!
      Praha 9. července 2018
      Od 1. června se mohli všichni školou povinní zúčastnit celostátní soutěže o uspořádání „grilovačky“ pro celou třídu. Vítězným projektům, které odměnil obchodní řetězec Kaufland v rámci své celospolečenské odpovědnosti, dominovala tématika solidarity, ekologie a třídění odpadu.
      Do soutěže s názvem „Výzo na grilu“ se mohly přihlásit všechny třídy ze základních a středních škol v České republice. Podmínkou byl realizovaný projekt či jakákoli jiná akce, která nějakým způsobem pomohla svému okolí. Ve čtvrtek 21. června proběhlo losování. Hlavní cenu získal projekt se silným příběhem a vysokou lidskou hodnotou.

Zanechat odpověď