Znáte pojem polovedlejší věta? V úvodu autor píše: Cílem článku, který je inspirován pojetím souvětí u K. Svobody, je v rámci systémové lingvistiky (gramatiky) podat na základě především empirického přístupu k jazyku vymezení a klasifikaci polovedlejších vět, které jsou spojeny se syntaxí promluvy, textu a s jistotní modalitou a kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti (…). Článek ZDE. Slovo a slovesnost, ročník 72 (2011), číslo 2, s. 102-117 Další články autora […]

Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (2/2009) vybíráme: Naše veřejnost volá po obecně uznávané kodifikaci mluvnické spisovné normy, a proto bude třeba soustředit pozornost lingvistů k vědeckému poznání této normy. Musí se přitom vycházet z rozsáhlého materiálu současné češtiny, která se chápe jako jazyk příslušníků tří žijících generací (Jedlička, 1965, s. 14). Tento materiál by měl respektovat hierarchii pramenů. Hlavními prameny při zjišťování spisovné normy jsou odborné a publicistické […]

Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE  

Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti. Dostupné v časopise Naše řeč, 2009/4

Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se světem, Češi však nebyli pasivní, např. čeští hudebníci 18. stol. obohatili Evropu. Slavná česká minulost […]

Interjekce, jež jsou odrazem zvuků zvířat v jazyce, mají specifický hláskový sklad obdobný v jazycích i nepříbuzných. Mívají společný konsonantický, popř. vokalický element. Např. pro řečové vyjádření zvuku kohouta je ve všech uvažovaných jazycích souhláska k; ve většině jazyků se opakuje k třikrát, v některých dvakrát, jak jsme se pokusili doložit materiálem. Společný vokalický element je např. příznačný u zvuku sovy a kozy; pro zvuk sovy je charakteristický „temný“ vokál, […]

Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině v médiích. Všímá si postojů spisovatelů k běžně mluvenému jazyku, jímž rozumíme jazykové útvary, které […]

„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička ‚chudáček‘, fana ‚prapor‘, dosud živé senkrovna ‚žumpa‘, z maďarštiny bantovat se ‚prohledávat kapsy‘, z jidiš […]

Příspěvkem věnovaným hovorové spisovné češtině upozorňujeme nejen na stále aktuálnější téma, ale i na Bohemistyku, polský časopis zaměřený na naši mateřštinu. Autor v článku mj. uvádí: „Celospolečenské vědomí stále uznává hodnoty spisovné češtiny. S tím jsou však bohužel v jistém rozporu snižující se dovednosti ovládání spisovné češtiny, a to zvláště v její hovorové podobě, což je především vina naší školy. Je však potěšitelné, že dnes převládající pocit ležérnosti, nezávaznosti začíná […]