Publikujeme materiál, který se zabývá vedením argumentace ve slohových pracích (ve školami dosud hojně využívaném systému, který vyvinul CERMAT, se toto téma řadí do podkritéria 3B).

Materiál z němčiny přeložil a upravil (znění příkladů) Hynek Krátký.

Argumentace

Doplňující text: Blažena Švandová: Chybné argumenty (In: Argumentace a umění komunikovat [Argumentace…] / Brno, MU 1999)

Jeden komentář.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    V prvé řadě je třeba poděkovat kolegovi Krátkému za jeho iniciativu a otevření důležitého tématu, pochopitelně i za překlad z němčiny.

    K věci samé: Mám trochu problém s konkrétními formulacemi německých tvůrců materiálu. Zejména:
    1) „Kritici inkluze poukazují na postavení nejlepších žáků v dotčených třídách. Faktem ale je, že došlo ke zlepšení průměrného prospěchu tříd.“
    – JKos: Toto tvrzení vůbec nereaguje na podstatu námitky: že totiž vlivem inkluze mohou trpět nadaní žáci. Ukazuje jedině na to, že autor argumentu preferuje zlepšení celé třídy nad potřebami jednotlivých nadaných žáků – a to se jakoby zcela samozřejmě považuje za správný názor. Nemyslím si, že správný je.
    2) „Tito lidé prosazují vstřícný postoj k imigrantům. Cožpak se ale nebojí o bezpečí vlastních dětí? Argumentace se opírá o obavy, jež může čtenář nebo posluchač pociťovat.“
    – JKos.: A co je divného, nebo dokonce špatného na tom, že rodiče pociťují obavy o bezpečí svých dětí, když předchozí zkušenosti ukazují, že imigranti se skutečně dopouštěli násilí, často sexuálně motivovaného vůči evropským dívkám? (Viz silvestrovské události ve Frankfurtu aj. aj.)
    3) „Dříve, než se pustíte do kritiky předsedy, měli byste si uvědomit, jak je jeho práce obtížná. Teze je podpořena apelem na soucit adresátů.“
    – JKos.: Zaprvé: Co je obecně špatného na tom, že mluvčí apeluje na něčí soucit? Zadruhé: Tady navíc vůbec nejde o soucit, ale o racionální argument. Zatřetí: Kritika někoho, kdo skutečně zastává velmi zodpovědnou a obtížnou funkci, by přece měla toto zohlednit a neměla by být bezhlavá. A na protiargument „když se někdo bojí kritiky, tak do toho neměl lézt“ lze odpovědět jednoduše: s takovou logikou bychom neměli ředitele, manažery, piloty, chirurgy, předsedu vlády…

Zanechat odpověď na Jiří Kostečka