Autor v úvodu svého článku píše:

Míra kreativního zacházení s fakty ohledně státní maturity dosáhla posledním blogem Tomáše Feřteka nazvaným S Cermatem na tripu nového stupně, takže není možné přejít jej pouhým mlčením. Feřtekův text publikovaný v pátek 4. května na stránkách Respektu je uveden sugestivním popisem situace, do níž se měl autor dostat při snaze vyřešit jednu z úloh letošního testu z češtiny (o úloze samotné pak detailněji níže). Tento dramaturg a scénárista, jak se tentokrát podepsal – jindy a často však také odborník na vzdělávání – na ni podle vlastních slov „ani po opakované rozvaze“ nedokázal odpovědět, „stejně jako na mnohé jiné ‚čtenářské‘ úlohy tamtéž“. Které to byly, už se nedovíme, „mnohé jiné“ a ironizující uvozovky musí čtenáři stačit, tak jako postačí autorovi pro vykreslení kýženého obrazu cermatovských nedodělků. Tak tedy považme – profesí dramaturg, který, jak sám uvádí, se přitom denně baví s publicisty i scénáristy o tom, jaký byl jejich autorský záměr a vůbec nad jejich texty všestranně a poučeně diskutuje, a ani on to nedokázal!
Ve Feřtekově příspěvku, jehož jazyk a styl je podbarven tónem typickým spíše pro vzpurné dítě, mimo jiné nacházíme následující argumentaci: autorovi se „otevírá kudla v kapse“, neboť se „cítí nucen na něco tak pitomého a nesrozumitelného vůbec odpovídat“; testy „jsou prostě pitomé“, autor „je šokován tím, jak se dá zprznit tak zajímavý obor, jakým literatura a práce s textem jsou“ a tak dále a tak podobně. V další části pak pan Feřtek ve své představě vstupuje do psýché běžného absolventa střední průmyslové školy a za pomoci dalších argumentačně fundovaných výrazů jako „dost pravděpodobně“ či „nejspíš nechce“ navozuje spekulativní scénář, v němž měl Cermat kvůli testům dokonce naučit žáky nenávidět knihy a psané slovo. V úplném závěru se už pak jen vcelku otevřeně dehonestuje a hrozí („konec legrace“), protože „Fire and fury“ frustrovaného autora tu zřejmě organicky vygradovala.

Článek byl publikován na www.pedagogicke.info

 

Kategorie: Články, Maturita

Jeden komentář.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    Článek Jakuba Žytka je vynikající, míří k jádru maturitní problematiky, přesně popisuje Feřtekovu manipulativní žurnalistiku.

    Tomáš Feřtek by měl odpovědět nejméně na čtyři dotazy:
    1. Opravdu se T. F. domnívá, že výuka na středních školách by měla být zaměřena jen na prakticky využitelné poznatky a dovednosti? A co jimi vlastně rozumí? Rozvíjení abstraktního myšlení žáků a budování aplikace univerzálních myšlenkových operací, jako je analýza a syntéza, dedukce a indukce, analogie a komparace aj., snad nepatří k výbavě do praktického života absolventů středních škol?
    2. Odkud bere T. F. jistotu, že většina učitelů se cítí nucena přizpůsobovat svoji čtyřletou středoškolskou výuku maturitním testům? Kolega Žytek to napsal přesně „…učitelé mohou učit stejně, jako učívali dřív, pouze je s žáky v rámci maturitní přípravy potřeba – na některých školách více, na některých méně – projít několik starších testů, a to zcela analogicky, jako když se žáci systematicky připravují na maturitu z jiných předmětů…“ Opakovaně jsem na PI psal totéž; jsem velmi rád, že se našel praktikující češtinář, který stejný názor explicitně vyjádřil ve veřejném prostoru.
    3. Proč T. F. zamlčuje, že ke zrušení dvou úrovní po r. 2012 došlo ze značné části i jeho zásluhou?
    Tedy – být jedním z „expertů“, kteří způsobili malér jako hrom, a pak kritizovat ty, již ho musejí vylizovat, to je hodně silná káva. Ano, současná podoba MZ je nastavena chybně právě s ohledem na existenci tří zcela různých typů našich středních škol. Nicméně: je etické kritizovat model, jejž kritik sám pomáhal prosadit?
    4. Ve svém článku na webu Česká škola (25. 5. 2017) T. Feřtek píše: „Chceme kultivovaným způsobem oponovat Cermatu, to znamená na základě jasných argumentů a dat.“
    To, co nyní napsal na svůj blog a do Respektu, opravdu považuje za KULTIVOVANOU oponenturu Cermatu?

Zanechat odpověď