Fiktivní encyklopedii Blues 1890–1940 tvoří jedenapadesát portrétů smyšlených bluesmanů. Mezi jejich osudy prosvítá životní příběh muzikanta a hazardního hráče Roberta Boyera. Původním záměrem bylo pokusit se ukázat, že poezie nemusí být obsažena pouze v básních a proto si Šanda zvolil tu nejsuchopárnější formu, a sice slovníková hesla. Mystifikaci z Blues 1890–1940 vytvořili až dodatečně hudební publicisté, […]

Z našeho archivu: Josef Soukal: O životě, kde se nevodí za ručičku „To mě vždycky naštve, když mi někdo podsouvá, že my postižení dokážeme kolikrát víc než ti zdraví. Jako by to byl nějaký heroizmus, když člověk odmítá sedět doma a spokojeně si užívat rentu,“ říká Andrej, alter ego spisovatele Jána Rakytky (nar. 1960), v próze […]

Z našeho archivu:   Jan Zábrana: 55 (sbírka Utkvělé černé ikony) Přestane vyznávat lásku a začne dělat ji. Přejde ho přístupné terče z rozmaru míjet a nechávat jiným. Pozná, jak lehké je zasáhnout nejměkčí místa, jak lehké kdekoho zranit, všichni si o to jen křičí, každý má něco, jeden hrb na hřbetě, druhý smrt na jazyku, […]

Odkud přichází vůně vonných tyčinek vprostřed náměstí? Na prázdninové cesty návštěvníkům našich stránek znovu posíláme verše, jež by mohly čtenáři zavonět stejně jako jejich mladé autorce japonská kultura. Soubor ZDE. O projektu Úly ZDE.

Kateřina Moudrá (nar. 1991) se pro náš web představila takto: Je absolventkou FJFI ČVUT v Praze, oboru Experimentální jaderná a částicová fyzika. Český jazyk a literatura byl na gymnáziu její oblíbený předmět a každý rok se nemohla dočkat psaní slohových prací. Když zrovna nebádá nad záhadami částicové fyziky v CERNu, věnuje se vlastní literární tvorbě, […]

„V literatuře je to jako v muzice, s knihami jako s písničkami. Obyčejná, na tři akordy, zahraná ale po svém a s výrazným riffem, bývá povedenější než složitě strukturovaná píseň. Bianca Bellová (1970), přes exotické jméno Češka s bulharskými kořeny, nepřišla se žádným experimentem, všechno to, o čem píše, už jsme někde četli, ale její […]

Z našeho archivu: Seděli jsme v kavárně Slavii, když MUDr. Vincent Venera pravil: „Podívej se na ty lidi, to je votřes, co!? Sem ať přídeš, kdy chceš, tak tu sou furt ty samý typy. Tady je to furt stejný. Mrtvý. Já taky žiju, jako bych nežil. Stejně jako Kristus, když ho ukřižovali. Byl jako mrtvej, […]

Druhá ochutnávka Úlů představuje generační, genderový a žánrový kontrapunkt k haiku Anny Fajkusové (ZDE). Je však stejně svěží a doufáme, že bude pro čtenáře stejně příjemným překvapením. V úvodu ke knize Horňáci a Dolňáci Ondřej Tuček napsal: „Padesátá léta nebyla radostný čas. A přece právě v této době se odehrává děj knížky, kterou právě otevíráte. […]

Z našeho archivu: Úryvek z povídky Arnolda Nowického In a Landscape (Pro titul použit název klavírní skladby Johna Cage) Země Klavír, pro podbarvení flétna Konec srpna nade vše miloval. Přestože bylo již den po Svatém Bartoloměji, byl horký slunečný den. Asi tak, jako je žena nejkrásnější těsně před tím, než začne vadnout. Krátce se zastavil […]