Dotaz:Můj dotaz se týká přechylování podstatných jmen.Má slovo fajnšmekr v češtině nějakou obdobu v ženském rodě? Pro slovo bookmaker je to bookmakerka, ale fajnšmekerka se používá snad jen ve slovenštině. Příklad: Dámy jsou fajnšmekři, nebo fajnšmekerky…? Platí obecně, že pokud podstatné jméno nemá vlastní tvar pro ženský rod, použije se rod mužský? Příklad: Deváťačky jsou největší lumpíci/lumpíkové…?Pan M. M. Odpověď ASČ:Slovo fajnšmekr je samozřejmě nespisovné, převzaté z němčiny. To ovšem neznamená, že se […]

Z článku v Deníku Referendum: Do popředí se zde dostávají argumenty z lingvistické oblasti. V nedávných debatách jsem zaznamenal následujících pět (výčet by měl být víceméně kompletní): Čeština přechylování vyžaduje svou gramatickou stavbou. U nepřechýlených jmen vyvstává problém, jak je skloňovat. Nepřechýlená jména způsobují nedorozumění. Nepřechýlená jména zní zvláštně a mohou způsobit posměch. Přechylování je tradiční součástí češtiny po mnoho staletí. Všechny uvedené argumenty považuji z odborného hlediska za liché. […]

Na úvod tohoto příspěvku bychom znovu rádi zdůraznili, že naše poradna slouží primárně dotazům spojeným s výukou českého jazyka, slohu a literatury na základních a středních školách. Až dosud zvládáme zodpovědět naprostou většinu i nedidaktických dotazů, tj. takových, které se týkají jazykových jevů všeobecně. Opakovaně však prosíme potenciální tazatele, aby vždy nejprve nahlédli do normativních příruček českého jazyka, tedy do Pravidel českého pravopisu, Slovníku spisovné češtiny a zejména (online) do Internetové […]

Dotaz: Pracuji na ministerstvu financí, a podle služebního zákona jsou označena pracovní místa v našem odboru jako vrchní ministerský rada. Dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o sdělení správného ženského tvaru této funkce. Paní M. H. Odpověď ASČ: Některá česká podstatná jména se nedají přechylovat – často se to týká jmen zvířecích (srov. kavka, buvol aj.). Protějšek k nim existovat může, ovšem pak většinou mívá jiný kořen: býk – kráva, pes – fena (přičemž slovo pes lze použít v určitém kontextu i pro fenu); někdy ovšem není v jazyce vůbec. Značné problémy působí např. i přechylování názvů vojenských […]

„Nejprve je nutno říci, že můj názor prošel poměrně bouřlivým vývojem, také proto, že jako anglistka/bohemistka sedím tak trochu na dvou židlích. V počátcích vysokoškolského studia jsem se zprvu vehementně přikláněla k tomu, že prznit cizí jména českými koncovkami by snad mělo být i trestné. Ovšem hned s prvním větším překladem mi došlo, že idea zachovávat v českém textu cizí příjmení v nezměněné podobě funguje mnohem lépe v teorii než […]

Pod (snad až bulvárním) titulkem Přechylování: Relikt patriarchátu, nebo spása češtiny? uvádí časopis Respekt další diskusi o přechylování; najdeme ji ZDE. Za pozornost stojí zejména příspěvky Terezy Šmejkalové a Milana Macháčka; z prvního z nich citujeme: „K tomu prvnímu: Reliktem patriarchátu je celý systém příjmení jako takový. Pokud se začnu podepisovat bez -ová, stále to bude jméno, které jsem dostala od manžela, případně otce, které se dědí po meči a ze kterého […]

Dotaz: Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu, před měsícem jsem se vdala a můj manžel se jmenuje Pavel Růža. Já mám příjmení Růžová, nicméně, kdo nezná mého muže, ale jen mě, automaticky si myslí, že je Růžový. Přiznám se, že už mi začíná vadit a unavovat, neustále někoho opravovat. A taky, že už vlastně jsme manželé, ale mám osobní pocit, že když už máme mít stejná jména, měla […]

Dotaz: Ziji jiz leta ve Svycarsku. Chci se omluvit, ze muj E-Mail je bez hacku a carek, ale mam svycarskou klavesnici. Mam na vas dotaz ohledne cizich zenskych jmen. Co mi vzdy, jiz tehdy v Cechach rusilo, ze jmena zen v cizich zemich se psala v ceskem jazyce s priponou -ova. Ta zena se jmenuje napr. Langer a ne Langerova. V celem svete se oslovuje ta dama jejim pravym jmenem, […]

Další elektronická publikace katedry českého jazyka a literatury s didaktikou PdF OU. ObsahÚVOD ……………………………………………………………………………………………………… 5Renaturalizácia spisovného jazyka?(Juraj DOLNÍK) ………………………………………………………………………………………… 7Spisovnost a regionálnost nejen ve vyučování češtiny(Marie ČECHOVÁ) ………………………………………………………………………………….. 25Hovorový štýl a jeho varianty(Alena BOHUNICKÁ)………………………………………………………………………………. 33Tvaroslovná charakteristika politického textu Sdílejte, než to zakážou(Pavel SOJKA)….. …………………………………………………………………………………….. 51Ku konceptualizácii času v slovenčine (na príklade lexém čas a časový v publicistickom štýle)(Jana KESSELOVÁ) ………………………………………………………………………………….. 63Čechoamerická periodika na počátku své existence a jejich vztah k periodikůmněmeckoamerickým(Alena JAKLOVÁ) […]