Doplněno (24. 11. 2017) o příspěvek z časopisu Čeština doma a ve světě; viz níže.  

„Kde mám berle?” pobíhal zmateně.
“Zase nudle?” procedil Harvey.
“To přece není vaše nevěsta,” vedl si svou.
“Přijměte mou upřímnou soustrast,” ťal do živého.
“To je sněhu,” napadlo ho.
“Pozor na miny!” vybuchl.
“Kam s tím piánem, šéfe,” vytáčeli se.
“Tak ti nevím,” blesklo mu hlavou.
“Už se mi to přichycuje,” nadhodila.
“Kuj železo, dokud je žhavé,” kul železo, dokud bylo žhavé.
“Na co plot?” ohradil se.
“Vejcorodí,” všimla si.
“I já jsem, vojáci, býval mlád,” zalhal staršina.
“Kterej idiot vynalezl zipy?” vypískl fistulí.
“Safra, safra, ňák se mi neotvírá padák,” sýčkoval.
“Uznávám, že jsem stará svině,” hájil se.
“Na to ty holt nemáš hlavu,” odsekl.
“Radši to podlezem,” přeskočil mu hlas.
“Nedomanský,” lála.
“Nicméně, elektrické křeslo vás nemine,” usmál se smířlivě.
“Roztrhám tě na tisíc kusů,” upřesnil.
“Jen přes mou mrtvolu,” omlouval nepořádek.
“Buďte rád,” poradil.
“A pročpak vy taky vlastně nehasíte?” přiložil polínko.
“Jsi božská, Louiso,” mýlil se.
“Jdi radši dál vod tý díže, milánku,” vmísila se.
“Jen když mě vostaly aspoň nohy,” mávla rukou.
“Uberu,” dodal.
“Viděl jsem úplný hovno,” triumfoval.
“Vylovili ji až za měsíc,” rozkládala.
“Že je letos ale much,” plácl.
“Omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu obrazu,” protáhla obličej.
“Co říkáš mým novým brýlím, Adélo,” objal fořta.
“Nebohá paní Pumprdlíková,” zvážněl.
“Mám nápad,” užasl.
“Jděte do háje,” přeřekl se.
“Nevadí vám to,” ujišťoval.
“A kolikpak je vám vlastně roků?” otázal se oklikou.
“To kafe má nějakou divnou chuť,” zatvářil se otráveně.
“Nebo ne?” dodal na vysvětlenou.
“To bude zase clo,” pronesl.
“Hurá,” zasnil se kaprál.

(Alena Vostrá)

O takto vytvářených jazykových hříčkách v angličtině

Překladatel Miroslav Pošta na téma verba dicendi

Jindra Konopková: Způsoby vyjádření mlčení v uměleckém textu (Slovo a slovesnost)

Na původní příspěvek zareagoval doc. Robert Adam. Uvádíme část jeho sdělení a text, na který odkazuje:
„Když jsem byl před lety výkonným redaktorem časopisu Čeština doma a ve světě, dostaly se mi do rukou krajanské noviny, v nichž se jejich redaktor nechal inspirovat lingvistickým cvičením A. Vostré, které jste nedávno publikovali na webu ASC. Neodolal jsem tehdy, připojil k původním a těm jeho i nějaké své nápady a otiskl to v ČDS č. 1/2004.“

 

4 komentáře.

  1. Josef Soukal napsal:

    Z FB profilu Štefana Švece:
    Dneska ráno jsme skrz Simpsonovy probrali s Kryštofem koncept intertextuality. Cestou do školy jsme si na zastávkách Hadovitá a Kačerov vysvětlili základy toponomastiky. O víkendu bych mu přes Harryho Pottera rád nastínil teorii fikčních světů a příští týden nás díky Clash Royale čeká pochopení rozdílu paradigmatických a syntagmatických vztahů. Myslím, že s větou „paradigma vstupuje do syntagmatu jako element“ by výzo z češtiny ve 4. třídě mohlo být v zásadě v cajku. Teda pokud se ještě navrčíme vyjmenovaný slova po L.

  2. Petr Kuba napsal:

    “Uberu,” dodal… mě zničilo 😀

  3. Jiří Kostečka napsal:

    Bez nadsázky fantastický příspěvek! I s těmi odkazy.

    Dodám: Co ta čeština vážně všechno neumí… A to i sám velký Dobrovský soudil, že v Ausführliches Lehrgebäude jen popisuje umírající jazyk.

Zanechat odpověď na Petr Kuba