Český jazyk a literatura

Pracovní list

 

Virginie Woolfová

Mezi akty

 

Výňatek

Umělecký text

 

Vytáhli na terasu řadu židlí, lehátek, pozlacených židliček, vypůjčených proutěných židlí a prostých zahradních sedátek. Pro všechny místa dost. Někteří si sedli radši na zem. Slečna La Trobová měla pravdu, když řekla: „Pro divadlo jako stvořené!“ Trávník byl rovný jako divadelní podlaha. Zvýšená terasa tvořila přirozené jeviště. Stromy uzavíraly jeviště jako sloupy. Postavy se výhodně odrážely na pozadí oblohy. A proti všemu očekávání se krásně vyčasilo. Dokonalé letní odpoledne.

„To máme štěstí!“ říkala paní Carterová. „Loni…“ Vtom začala hra. Je to hra, či není? Bzz, bzz, bzz, ozývalo se z křoví. Tak to zní, když se něco porouchá na stroji. Někteří honem usedli. Jiní provinile zmlkli. Všichni hleděli ke křoví. Jeviště bylo prázdné. Bzz, bzz, bzz, bzučel v křoví stroj. Všichni se zatvářili starostlivě, někteří ještě dokončili větu, a už tu byla holčička v růžovém jako poupátko; postavila se na rohož, za mušli ověšenou listím, a písklavě spustila:

Vítám pány i lidi chudé…

Tak přece je to už hra. Nebo snad prolog?

Naše hra se teď konat bude (odříkávala).

Jak uvidíte, je to hra

z dějin našeho ostrova.

Jsem Anglie…

„Je to Anglie,“ šeptali si. „Už to začlo.“ „Prolog,“ dodali, jak nakoukli do programu.

Jsem Anglie,“ vypískla znovu a zarazila se.

Zapomněla, jak je to dál.

„Slyšte! Slyšte!“ rozjařil se pán v bílé vestě. „Výborně! Výborně!“

„Sakramenti!“ zaklela slečna La Trobová, schovaná za stromem. Přelétla první řadu. Civěli, jako by je všechny obešel mráz a stejnoměrně je spálil. Jediný kravák Bond vypadá čiperně a přirozeně.

„Hudba!“ dala povel. „Hudba!“ Ale stroj pořád jen vrčel: Bzz, bzz, bzz.

 

Struktura ústní zkoušky

1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu)

– charakterizovat časoprostor výňatku

– charakterizovat vypravěče

– charakterizovat jazykové prostředky

– charakterizovat tematiku výňatku a vřadit výňatek do kontextu díla

– vřadit dílo do kontextu autorčiny tvorby a do kontextu světové literatury

 

 

Výňatek

Neumělecký text

 

JSME TO, CO JÍME…

Leonardo da Vinci řekl: „Vpravdě je člověk králem zvířat, neboť je svou brutalitou předčí. Žijeme ze smrti druhých. Jsme chodící hřbitovy!“

Většina organismů žije na úkor jiných. Život jednoho živočicha si vyžádá smrt druhého živého tvora. Savci se dělí na masožravce, býložravce, plodožravce a všežravce. Za všežravce je považován i člověk, neboť se živí jak masitou, tak i rostlinnou stravou. Původně však, než byl člověk přírodními podmínkami donucen zabít kvůli potravě zvíře, byl sběrač a živil se rostlinnou stravou. Pro toto tvrzení existují archeologické důkazy (…)

Důležité jsou i další rozdíly mezi masožravci a druhem, ke kterému patří i člověk. Zuby masožravců jsou ostré, špičaté, přizpůsobené na trhání kůže a masa. Zuby člověka jsou kromě řezáků ploché, široké, přizpůsobené na žvýkání a drcení plodů, semen a ořechů. I drápy šelem jsou velmi ostré, zatímco nehet člověka se může lehce zlomit i na slupce pomeranče. Žaludeční šťáva masožravců je desetkrát kyselejší než žaludeční šťáva člověka. Umožňuje strávit i srst, šlachy a kosti.
Ale člověk má navíc rozum a svědomí. Rozumem může své počínání ovlivnit. Člověk si může uvědomit, že kvůli potravě nemusí zabíjet zvířata. Svědomí to může podpořit. Dnes je na světě už jen málo míst, kde nehostinné prostředí nutí člověka zabíjet zvířata, aby se udržoval naživu.
Přestože tato fakta vyvracejí běžný názor na naše stravování, lidé se masem živí. Na druhé straně však vždy existovali a stále existují lidé, kteří se konzumace masa i ostatních živočišných produktů zříkají.  […].

 

2. charakteristika neuměleckého textu

– stručně interpretovat obsah výňatku

– charakterizovat jazykové prostředky

– určit slohový postup a útvar, funkční styl, funkci textu

 

Autorem pracovního listu je Josef Soukal.

Zanechat odpověď