Pomineme-li tendenční a věcně nesmyslný redaktorčin úvod, přinášejí Hospodářské noviny zajímavý, byť spíše informativní rozhovor s ředitelem Asociace finských nezávislých škol:

HN: Dalším krokem reformy finského školství prý bude zrušení předmětů. Domníváte se, že je tento typ výuky vhodný pro každého?

To není tak docela pravda, stále budeme mít ve školách předměty. Stále větší podporu ale dostává tzv. multidisciplinární výuka, která se odvíjí od světa kolem nás. Ten je přece mnohem složitější a není založený na jedné disciplíně, na jednom předmětu. Školy proto kombinují výuku jednotlivých věd, například biologie, chemie a fyziky v jednom modulu. Každá škola má ale svůj vlastní postup. Školy ale nespoléhají pouze na to, i když alespoň jeden takový modul musí nabídnout každá. Stejnou váhu při výuce mají i další věci, které vycházejí z dovedností a potřeb pro 21. století.

HN: Můžete být konkrétnější?

Multidisciplinární přístup pomáhá porozumět dětem, jak funguje svět okolo. Pokoušíme se najít odpovědi na komplexní otázky, které nám okolí nabízí. Každý učitel musí do své výuky zapojit tzv. transverzální kompetence. Sem patří například to, jak naučit děti vnímat kulturu kolem sebe, jak dosáhnout schopnosti sebevyjádření, způsob, jak pečovat o sebe, samozřejmostí je snaha o všeobecnou gramotnost. Věnujeme se také rozdílům mezi pracovním životem a podnikáním. Například děti od třetí do šesté třídy mají kromě finštiny minimálně dva další jazyky. Kromě samotného jazyka se děti učí vztahům mezi nimi, úloze jazyka v každé zemi, používají při výuce techniku a trénují situace, kterak daný jazyk užívat v různém typu prostředí.

Rozhovor ZDE