V rytmu dnů a v rytmu nocí
v rytmu let a staletí
v rytmu zrání, v rytmu uvadání
v rytmu rozlomených pečetí
v rytmu chladu, v rytmu tepla
v rytmu Ráje
v rytmu Pekla
v rytmu stesku loučení se s tichem
v rytmu chvíle ovanutí smíchem
v rytmu deště a hučení horských srázů
v rytmu horka, v ostnech polárního mrazu
v rytmu kroků, v rytmu písně
v rytmu svírající tísně
– tančíme tanec bytí (…)

Miriam Kubičková (nar. 1961) se věnuje výtvarné tvorbě a fotografii, příležitostně též literární tvorbě. O básni Koloběh uvádí: „Vznikla tuším někdy v osmdesátých letech, ještě před sametovou revolucí. Snad proto se v ní mísí duchovní naděje se závěrečným pesimismem. Nezodpovězenou otázkou. Jsem věřící, a přece mě politická situace drtila. Dnes se za „vykřičení do prázdna“ už trochu stydím, nicméně báseň obrážela dobu a v tomto smyslu byla pravdivá, cítila jsem ji tak. To je reálné pozadí, přesto si myslím, že v sobě nese i nadčasový rozměr, poněvadž víra není jen trvalá a bezproblémová jistota,nýbrž neustálé hledání, ztrácení nalezeného a stále nové hledání a stále nové hledání otázek. Zkrátka je živá a obráží vždy situace, v nichž se momentálně nalézáme – ať již v situaci společenské, nebo osobní. Co zůstává, je naděje a jisté zakotvení, z nějž odvozujeme své konání a smýšlení.“

Koloběh

Báseň byla publikována v jednom z Almanachů pražských básníků a výtvarníků, kam Miriam Kubičková každoročně přispívala literárně nebo výtvarně. Později autorce v časopise Tvar (v edici Tvary) vyšel soubor veršů Průvan v růži, ovlivněný dílem Víta Obrtela (s výtvarným doprovodem v podobě pomyslných piktogramů).

Fotografie Miriam Kubičkové jsou dostupné zde a zde.

Zanechat odpověď