Tlustý hubeného nenamluví,“ tvrdí znalkyně lidských hlasů, známá především jako rozhlasová režisérka. Prožila 40 let v Českém rozhlase a z řeči herců i běžných smrtelníků dokáže poznat skoro všechno, včetně psychického rozpoložení a chorob. Kdysi uvažovala o dráze herečky, ale mít „neviditelnou“ profesi ji baví mnohem víc. Však také pracovala s našimi největšími bardy na inscenacích, které patří k perlám v oboru. Přestože Hana Kofránková nepeče švestkový koláč jako maminka, nakazila svým nadšením pro rozhlas už i vnoučata.

(…)

Vy sama jste namluvila Babičku Boženy Němcové, to musela být taky fuška!

Původně šlo o četbu pro rozhlas, kterou posléze vydali na CD – a měla obrovský úspěch. Dostala jsem za ni cenu „Neviditelná herečka“. Stávalo se pak, že mě na ulici zastavovaly starší ženy a dělaly mi křížek na čelo – za Babičku. Já ji vždycky milovala a nemusela se do ní nutit. Maminka mi ji četla tolikrát, že začala vynechávat – a já se zlobila: Ne, ne, teď je tam přece: …křičel Vilím a poškubával za barevné klůcky na rohožové mošínce! Maminka vzdychla, že přece ani nevím, co to je. A já velmi sofistikovaně odpověděla: Nevím, ale je to krásné.

Rozhovor pro Salon Práva ZDE.

Zanechat odpověď