Nedávná maturitní polemika (ZDE) se mj. dotkla způsobu výuky literatury na SŠ. I proto před startem školního roku znovu publikujeme příspěvek jednoho z mladých členů ASČ. Rád bych se podělil o zkušenost, kterou jsem učinil s pohádkou jako tématem výuky literatury na začátku studia střední školy. Po pěti letech praxe jsem se rozhodl v 1. […]

Jaromíra Šindelářová: Jazyková stránka matematických slovních úloh a její vliv na úspěšnost žákova řešení  Alena Sigmundová: Problémy výuky českého jazyka v domácím vzdělávání a další studie ZDE

Příspěvek z r. 2016: Časopis Tvar nedávno připomněl životní výročí literárního vědce Pavla Janouška rozhovorem s jubilantem a otištěním jeho eseje. Oba materiály přetiskujeme s přesvědčením, že mají co říci nejen čistě literární obci. „Obávám se, že současnému uměleckému životu a jeho kritické a vědecké reflexi dominuje na jedné straně řemeslná velkovýroba a na straně druhé kult […]

Z rubriky DIDACTICA VIVA časopisu Komenský upozorňujeme na příspěvek vztahující se k uplatnění prvků dramatiky při výuce. Článek je dostupný ZDE. Ukázka: Ve třídě… Na základě zvoleného tématu vybírá učitel pro účely dramatické hry z příběhu situace, v nichž se téma buď přímo odráží, nebo situace, které jsou důležitým mezistupněm k porozumění tématu, pochopení charakterů postav, […]

V poslední době se objevila řada návrhů na úpravu maturitní zkoušky, současně zaznívají i hlasy doporučující zrušení jednotné přijímací zkoušky (konkrétně testů, jež jsou rovněž připravovány Cermatem). Jako argumenty padají tvrzení o tom, že jednotná část zkoušky je v rozporu se společným vzděláváním či principem individualizace vzdělávání (někteří žáci z nejrůznějších důvodů nejsou schopni dosáhnout […]

Pokud chce pan ministr Plaga udělat skutečně systémové opatření, měl by začít od práce ministerstva. To je hlavní systémový viník. Cermat je z hlediska počtu pracovníků a zaplacení práce, například autorů úloh nebo hodnotitelů písemných prací, dlouhodobě poddimenzován. Ve chvíli, kdy přišly povinné přijímačky a centrální hodnocení slohových prací, má Cermat v podstatě zdvojnásobenou práci. […]

„Nemluvíte o Rousseauovi, ale o Lockovi, a dílo, které popisujete, je od Pestalozziho.“ Asi takhle občas vypadá zkoušení z předmětu dějiny pedagogiky. Někdy se dozvím i nová jména: „Flígl“ (byl nakonec identifikován jako Fröbel), „Fichtenberg“ (byl nakonec identifikován jako da Feltre), „Ramblin“ (byl celkem rychle identifikován jako Rabelais), „Dierwang“ (byl nakonec identiϐikován jako Diesterweg), „Lambert“ […]

Úvaha na téma Škola / Škola a vzdělání byla zadána v kvartě Gymnázia Ústavní. Vybral jsem práci, kterou bych nejen v rámci jedné školní třídy, ale i v širším, meziročním a meziškolním srovnání označil jako typickou. Uvádí problémy, o nichž se zmiňuje většina žáků víceletých gymnázií. Autorka se nesnaží být efektní, pomíjí nepodstatné detaily, je […]

Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však […]