Příspěvek se zaměřuje na oblast diskurzu a přidružených témat. Jeho hlavním cílem je poukázat na význam problematiky diskurzu ve výuce češtiny a vymezit pojmy, s nimiž se učitel v této oblasti v praxi setkává. Více ZDE. Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, č. 5, 2016

Štefan Švec: Jak nepořídit dětem chlupatého kamaráda http://www.ascestinaru.cz/stefan-svec-jak-neporidit-detem-chlupateho-kamarada/ Vladimír Šmilauer: Etymologická procházka po škole http://www.ascestinaru.cz/vladimir-smilauer-etymologicka-prochazka-po-skole/ Poezie Karla Šiktance http://www.ascestinaru.cz/poezie-karla-siktance/ Mach, Šebestová a chvála dialogu http://www.ascestinaru.cz/mach-sebestova-sokrates-aneb-chvala-dialogu/ Tereza Šmůnková: Kvílení s Aj-Wej-wejem http://www.ascestinaru.cz/tereza-simunkova-kvileni-s-aj-wej-wejem/ Inkluze 2016 – vystoupení řečníků http://www.ascestinaru.cz/inkluze-20%C2%A716-vystoupeni-recniku/ Zdařilé žákovské práce – popis/líčení: Za školou http://www.ascestinaru.cz/zdarile-zakovske-prace-popisliceni-za-skolou/ Do nového roku s Asociací češtinářů http://www.ascestinaru.cz/do-noveho-roku-s-asociaci-cestinaru/ Tomáš Janík: Učitelská […]

Barbora Zifčáková, studentka oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov, si vybrala pro svou maturitní práci psanou v jarním termínu letošního roku zadání č. 6: Ztráta paměti VÝCHOZÍ TEXT Erik se probouzí v nemocnici. Z posledních sedmi dnů svého života si vůbec na nic nevzpomíná. Až příchod nečekané návštěvy způsobí, že se mu z paměti vynoří první […]

Můžeme-li Kateřinu Horovitzovou číst na pozadí postavy Salome nebo ještě spíše, jak autor v dalším textu naznačuje, biblické Judith, můžeme postavu Bedřicha Brenskeho vnímat na pozadí ďábelského Mefistofela. Promítá se sem jedno z velkých témat české literatury 20. století, zneužívání řeči, které je signálem pro manipulaci lidmi. Můžeme připomenout Karla Čapka, Karla Poláčka, Egona Hostovského, v poválečné literatuře aspoň […]

Když se nás někdo zeptá, jakými verši začíná Máchův (1810–1836) Máj (1836) – nejvýznamnější dílo českého romantismu – bez váhání odpovíme Byl pozdní večer… A přesto Máj těmito verši nezačíná, předchází jim totiž dedikační báseň (a budeme-li chtít být ještě přesnější, pak dedikační básni předchází krátké věnování Hynku Kommovi – obchodnímu partnerovi Máchova otce). Přečteme-li si dedikační báseň na […]

Říká se, že se Češi bojí mluvit. Nemyslím cizími jazyky. Ale že neumíme otevřít pusu, vyjádřit se, říct, co chceme, prostě tak nějak na rovinu sdělit, co máme na srdci. Po debatě s čínským umělcem a aktivistou Aj Wej-wejem, můžu potvrdit, že je to prachsprostá pomluva. Češi dokážou mluvit úplně suverénně. A především dlouho… Sedím v hlavním přednáškovém sále […]

Vzhledem k tomu, že se opakují dotazy k významu slova esej a k charakteristice tohoto slohového útvaru, upozorňujeme na kratší shrnující a vysvětlující článek, který byl v časopise Vesmír (v rubrice Jazykový koutek) publikován již v r. 1994, tedy v době, kdy se u nás pod vlivem anglosaského úzu začal význam slova pojímat šířeji. Článek ZDE.

Poslední ze čtveřice úvah terciánů Gymnázia Ústavní v Praze měla při „autorském čtení‟ ve třídě největší bezprostřední ohlas. Na bystré, hravě groteskní či lehce provokativní nápady Karolíny Suskové jsou její spolužáci zvyklí, přesněji – těší se na ně. Ne všechny v psané podobě vyjdou tak, jak si autorka představovala, ale při četbě jejích prací se […]

Při nácviku vypravování v rámci uměleckého stylu měli studenti oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov napsat úvod povídky, v němž by byla využita charakteristika ústřední dvojice protagonistů. Mohli si zvolit, zda použijí charakteristiku vnější nebo vnitřní, přímou či nepřímou. Sandra Strapková se rozhodla pro nepřímou vnitřní charakteristiku, postavenou na vieweghovsky laděné konfrontaci mužského a ženského pohledu […]