Z anotace: Ústředním tématem pátého letošního čísla Živy je oheň. Protože je tento živel pro lidskou existenci nezbytný, odrážejí se staletími prověřené zkušenosti našich předků s ním v nejrůznějších ponaučeních. Víte, s jakým předmětem souvisejí známá dvě želízka v ohni? A odhadnete, s kterými výrazy se slovo oheň nejčastěji pojí v publicistických textech? Svůj úsudek si můžete prověřit v jazykovém koutku Anny Černé.

Aktuality 31.10.2023PODCAST VE SLOVECH: ŽANETA DVOŘÁKOVÁJak dopadla ruská agrese proti Ukrajině na ruskou zmrzlinu nebo ruské vejce? Kde se odrazila v nových názvech ulic nebo dalších veřejných prostranství? Vliv válečné krize na vlastní jména přibližuje Žaneta Dvořáková v novém díle podcastu Ve slovech.Zobrazit více  30.10.2023ŽIVA: NENÍ KOUŘE BEZ OHNĚÚstředním tématem pátého letošního čísla Živy je oheň. Protože je tento živel pro […]

Z jazykového Šuplíku komentátora webu Seznam Zprávy: „Nařčený se k činu doznal.“ To přece nedává smysl.Dnes ze Šuplíku vytáhnu jeden starý rest, a jde o slovo do vlastních mediálních řad. Totiž obvinění versus nařčení. Ve veřejné řeči se tyhle výrazy používají prakticky rovnocenně, jako by to, že někdo někoho z něčeho „obvinil“ anebo „nařkl“, bylo jedno a totéž. Já mám dojem, že rozhodně […]

Z jazykového Šuplíku komentátora Seznamu Zprávy: (…) Babička, respektive archetyp babičky, češtině dominuje. Zejména v porovnání s dědečky. Až se nechce věřit, že v jazyce postpatriarchální společnosti, kde veřejná řeč odpovídá tomu, jak se to tu pokoušejí řídit tzv. chlapi, je něco takového možné. Kde se najednou bere ideál babičky, skrze který se úspěšně prodává všechno od babiččiných nudlí […]

Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2023, ročník 106, číslo 3.

23.8.2023NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 84, 2023, č. 3) se Václava Kettnerová a Veronika Kolářová věnují možnostem vyjadřování vzájemnosti pomocí českých adjektiv. Karla Tvrdá se zabývá dialogickými strukturami v tisku z období před nástupem pražského jara. Lenka Jakoubková Budilová analyzuje českou příbuzenskou terminologii v bulharské diaspoře. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.Zobrazit více  17.8.2023ŽIVA: SLADKÝ JAZYKOVÝ KOUTEKPrázdninový jazykový koutek Anny Černé […]

Z odpovědi: Nic takového jako kodifikovaný (či jakkoli jinak stanovený) soupis vzorů neexistuje. Předmětem kodifikace je např. skloňování či časování konkrétního slova nebo celé skupiny slov, ne však to, které slovo se při jejich ohýbání má používat jako návodné. Vzory jsou zamýšleny jen jako uživatelská pomůcka, jak na základě známých tvarů odvodit tvary neznámé či […]

Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice […]

Z jazykového koutku v časopise Živa: Nahlédněme třeba do svého šatníku. Tričko jsme přejali nejspíš z francouzštiny, kde tricot znamená pletenina, úplet; může však souviset i s německým stricken (plést), z něhož je i výraz štrykovat v obecné češtině. Košile je výpůjčka z latinského casula (plášť s kapucí, tedy vlastně svrchní oděv). Pojmenování halenka/halena sice […]