Článek publikovaný v časopise Studia paedagogica (roč. 19, č. 3, rok 2014) nepřináší překvapivá zjištění, spíše mapuje vymezené téma. Autorky své závěry shrnují takto: Verbální vulgarita představuje všudypřítomný sociální fenomén. Obvykle se setkání s ním považuje za jednoznačně škodlivé. Domníváme se však, že k vulgaritě lze přistupovat i z hlediska jejích pozitivních konsekvencí pro proces […]

Doplněno (24. 11. 2017) o příspěvek z časopisu Čeština doma a ve světě; viz níže.   „Kde mám berle?” pobíhal zmateně. “Zase nudle?” procedil Harvey. “To přece není vaše nevěsta,” vedl si svou. “Přijměte mou upřímnou soustrast,” ťal do živého. “To je sněhu,” napadlo ho. “Pozor na miny!” vybuchl. “Kam s tím piánem, šéfe,” vytáčeli se. […]

Studijní příručka z nakladatelství Karolinum je určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky. Obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu […]

Ke kosmu, k vesmíru se neobracíme pouze jako vědci, fantastové nebo snílkové, je pro nás inspirativní i v oblasti jazykové. Nedostačují-li k vyjádření velmi vysoké až nadměrné míry slova velký, obrovský, mimořádný apod., pak zejména publicisté sahají k obratům jako astronomická částka, astronomické zisky; věci se podle nich dějí astronomickou rychlostí a údaje týkající se peněz dosahují astronomických výšek. Vidíme tedy, že vedle vyjádření významového vztahu k vědnímu oboru […]

Sloupek z pera komentátora deníku Právo stojí za přečtení nejen kvůli slovu, jež by nemělo být zapomenuto: Českoslovenstvo Češi a Slováci jsou si dnes možná bližší než kdy dosud, není mezi nimi žádná vzájemná trpkost, spojují je společné cíle, hodnotil ve svém posledním novoročním projevu v lednu 2003 Václav Havel první desetiletí od rozdělení federace. […]

Výraz cool zazní v tomto článku víckrát. Jak ho přeložit? Doslova znamená chladný, ale v tomhle významu ho v češtině nikdo nepoužívá. Skvělý, úžasný, hustý, moderní, řeklo by se u nás. Anebo prostě cool. Slovo, které přesně vystihuje vše, čím se vyznačují anglicismy pronikající do češtiny. Jsou módní, stručné, dají se vyložit různě. Kdo je zná, jde s dobou a zároveň […]

Příspěvek do knihy Mé dětství v socialismu (vyšla r. 2014) pojala překladatelka Sylva Ficová jako malý slovníček. Cenzura – snaha Státu a Strany vycvičit občany v tzv. čtení mezi řádky – jiný, druhý i třetí smysl jsme pak hledali naprosto všude, i v textech, filmech a písních, které žádný neměly. Čundry – výlety s karimatkou, […]

Je pravda, že v češtině zvířata neumírají? Ne tak docela. Sloveso umírat se užívá i v kontextech, kde se mluví o zvířatech, zpravidla o těch, ke kterým máme bližší citový vztah. Primárně se ale umírat užívá tam, kde se mluví o člověku. K označení konce života zvířete máme naopak vyhrazena slovesa jako chcípnout, pojít, uhynout […]

Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně […]