Výraz cool zazní v tomto článku víckrát. Jak ho přeložit? Doslova znamená chladný, ale v tomhle významu ho v češtině nikdo nepoužívá. Skvělý, úžasný, hustý, moderní, řeklo by se u nás. Anebo prostě cool. Slovo, které přesně vystihuje vše, čím se vyznačují anglicismy pronikající do češtiny. Jsou módní, stručné, dají se vyložit různě. Kdo je zná, jde s dobou a zároveň […]

“Kde mám berle?” pobíhal zmateně. “Zase nudle?” procedil Harvey. “To přece není vaše nevěsta,” vedl si svou. “Přijměte mou upřímnou soustrast,” ťal do živého. “To je sněhu,” napadlo ho. “Pozor na miny!” vybuchl. “Kam s tím piánem, šéfe,” vytáčeli se. “Tak ti nevím,” blesklo mu hlavou. “Už se mi to přichycuje,” nadhodila. “Kuj železo, dokud […]

Příspěvek do knihy Mé dětství v socialismu (vyšla r. 2014) pojala překladatelka Sylva Ficová jako malý slovníček. Cenzura – snaha Státu a Strany vycvičit občany v tzv. čtení mezi řádky – jiný, druhý i třetí smysl jsme pak hledali naprosto všude, i v textech, filmech a písních, které žádný neměly. Čundry – výlety s karimatkou, […]

Sloupek z pera komentátora deníku Právo stojí za přečtení nejen kvůli slovu, jež by nemělo být zapomenuto: Českoslovenstvo Češi a Slováci jsou si dnes možná bližší než kdy dosud, není mezi nimi žádná vzájemná trpkost, spojují je společné cíle, hodnotil ve svém posledním novoročním projevu v lednu 2003 Václav Havel první desetiletí od rozdělení federace. […]

Je pravda, že v češtině zvířata neumírají? Ne tak docela. Sloveso umírat se užívá i v kontextech, kde se mluví o zvířatech, zpravidla o těch, ke kterým máme bližší citový vztah. Primárně se ale umírat užívá tam, kde se mluví o člověku. K označení konce života zvířete máme naopak vyhrazena slovesa jako chcípnout, pojít, uhynout […]

Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ […]

Zalistujeme-li Babičkou Boženy Němcové, zjistíme, že babiččin sváteční oděv sestával mimo jiné z mezulánky hřebíčkové barvy, bílého fěrtochu jako led a damaškového kabátku oblakové barvy – tedy z rezavě hnědé sukně, čistě bílé zástěry a modrého kabátku. Používáním slov označujících barevné odstíny, jako je akvamarínový, ebenový, hráškový, olivový, ostružinový, pistáciový, pivoňkový nebo safírový, můžeme docílit […]

V našich médiích a jistě i na sítích, kterým se z pohodlnosti říká sociální, se rozplevelil frazeologismus, v němž se vyskytuje „první dobrá“ v předložkovém akuzativu. Co chvíli čteme, že někdo něco udělal „na první dobrou“. Češi tak dokonce i mluví. „Vzali mě na první dobrou.“ „Jo, dal jsem to na první dobrou.“ „Na první […]