… tabulky a značky Jak s námi komunikují firmy Jak mluví čeští lékaři Bohemista u holiče, bohemista v muzeu Tyto a další články ZDE (obsah uveden na konci čísla, s. 95)

Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (2/2009) vybíráme: Naše veřejnost volá po obecně uznávané kodifikaci mluvnické spisovné normy, a proto bude třeba soustředit pozornost lingvistů k vědeckému poznání této normy. Musí se přitom vycházet z rozsáhlého materiálu současné češtiny, která se chápe jako jazyk příslušníků tří žijících generací (Jedlička, 1965, s. 14). Tento materiál […]

Klišé „Přejděme od slov k činům!“ zabírá významné místo v řečnickém arzenálu leckterého politika. Do proslovů se rituálně vrací, na politickou příslušnost nehledí a navzdory své vetchosti překvapivě stále nevychází z módy. Slova v něm figurují jako kategorie nižší hodnoty než činy, bez kterých jako by byla pouhým symbolem marnosti. Slova si však zaslouží veškerou […]

Kniha, zpracovaná autorským kolektivem Ústavu pro jazyk český AV ČR pod vedením Markéty Pravdové, se zaměřuje na některé nové zajímavé či problematické jevy v českém jazyce. Úvodní slovo Obsah Kapitoly 1 a 2

Kolika vlastně mluvíte jazyky? No, mluvím… Jeden kolega říkává, že člověk se za život dokáže pořádně naučit stěží jeden cizí jazyk. A má pravdu. Ono když se jazyku pravidelně nevěnujete, tak ho rychle zapomenete (…) Jak to bylo se společenskou atmosférou kolem studia němčiny a německé kultury po druhé světové válce? V době, kdy jsem studoval, byly […]

Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se […]

Dotaz: Jak bude prosím znít oslovení v případě, kdy je žena svobodná, ale má magisterský titul? Je možné říct „slečno magistro“, nebo je lepší oslovovat „paní magistro“? Odpověď: České výkladové slovníky definují slovo slečna jako ‚svobodná dívka, neprovdaná žena‘. Svobodná žena, která úspěšně dokončila studium, je tedy stále slečnou, přesto je běžnější volit bezpříznakové oslovení […]

Příspěvek se zaměřuje na oblast diskurzu a přidružených témat. Jeho hlavním cílem je poukázat na význam problematiky diskurzu ve výuce češtiny a vymezit pojmy, s nimiž se učitel v této oblasti v praxi setkává. Více ZDE. Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, č. 5, 2016

V rozhovoru mj. zazní: Teď hodně vzbuzují vášně ženské tvary u některých slov – jako lídryně nebo chirurgyně. Přitom na kolegyni jsme si zvykli a divné nám to nepřijde. Zvykneme si i na lídryni? Já bych si na ni zvykl také a neviděl bych v tom problém. To je zase problematika, která se týká nejen […]