Z anotace jazykového fejetonu z pořadu Okolo češtiny Českého rozhlasu Olomouc : Sněden, nebo snězen? Která z variant je spisovná? Podléhá ohýbání sloves různým nářečím?

Výběr zpráv z oboru pro vás připravuje Česká literární bibliografie, výzkumná infrastruktura Ústavu pro českou literaturu AV ČR, společně s členy Konsorcia literárněvědné bohemistiky. Průvodce po fondech literárního archivu Památníku národního písemnictví  Od sklonku léta 2023 jsou na prezentačním webu Průvodce po fondech LA PNP publikovány digitální kopie archiválií k vybraným osobním fondům ze sbírek Památníku národního písemnictví/Muzea literatury. Jde o […]

Sbírka Pohledné básně vznikla za nezvykle krátkou dobu, jen něco málo přes půl roku 2023. Inspirací  byly obrazy z nejrůznějších světových galerií, ale také z kostelů nebo zámků. Usiloval jsem o co největší   jednoduchost a vstřícnost, veselost, hravost, ironickou naivitu. A třebaže mnohé působí velmi rozverně,  jiné vážněji, některé dokonce didakticky, beru je všechny velmi vážně a posílám je do světa s láskou a  vděčností. Jako dary od Boha, které chci sdílet s čtenáři textů i diváky obrazů. Doufám, že budou přinášet radost. František Ryčl Pohledné básně Ukázka: Leopold Graf von Kalckreuth: Chlapec pojídající třešně (zámek Weimar)  I když snad  trochu  falešně zapěji chvalozpěv  na  třešně. Třešně se  […]

„Rád odpovím na všechny vaše otázky s výjimkou těch, které se týkají Divadla Járy Cimmana,‟ říkává v úvodu svých autorských čtení a čtenářských besed Miloň Čepelka (nar. 1936), nenápadný spoluzakladatel legendárního divadla, který se během let nenápadně zařadil k nenápadně dobrým autorům, takovým, kteří umí psát a hlavně mají o čem psát. Na divadelní angažmá […]

„Jeho Kolymské povídky jsou očitým svědectvím o nelidské podstatě stalinských táborů i svébytným uměleckým dílem. Autor doufal především v jejich domácí, sovětské vydání. Dočkal se však jen vydání exilových, která nerespektovala jeho autorský záměr.„ Článek na webu Paměť národa se věnuje několikadílnému povídkovému souboru, fundamentu gulagové prózy a moderní ruské prózy vůbec, i spletitým osudům […]

Z článku publikovaného v polském časopise Bohemistyka (2011, č. 1): C í l e m  t o h o t o  p ř í s p ě v k u je komentovat výroky o češtině u pěti spisovatelů, kteří se narodili ve dvacátých a třicátých letech minulého století a kteří jako významní slovesní umělci podstatným způsobem zasáhli do vývoje české […]

Sdělujeme všem zájemcům o zodpovídání dotazů v jazykové Poradně ASČ, že v červenci a srpnu 2023 fungujeme v omezeném režimu. Je tedy možné, že některé dotazy nebudou zodpovězeny v termínu, který deklarujeme na našich stránkách www. ascestinaru.cz. Prosíme o pochopení: Jak píšeme na našem webu, Poradna ASČ je provozována praktikujícími češtináři základních a středních škol; ti ovšem čerpají v letních […]

Jedním z fundamentů výuky musí být snaha o poctivost a autentičnost, žáci by měli vidět, že neučím češtinu jen proto, že jsem ji vystudoval, ale protože jsem přesvědčen o smyslu vyučovaného. Jen tak pak mohu vyžadovat totéž i od nich. Týká se to samozřejmě i literatury. U žákovských čtenářských reflexí nebo maturitní přípravy zdůrazňuji, že […]

Marie Iljašenko se narodila v roce 1983 v Kyjevě na Ukrajině v rodině s českými a polskými kořeny. Za esej Jsem všudezdejší získala Cenu Toma Stopparda za rok 2023. Z eseje, publikované v revue Babylon: Jsem česká spisovatelka, píšu česky, ale žiju mezi třemi nebo možná čtyřmi dalšími kulturami: českou, ukrajinskou, polskou a ruskou. Lidé se mě […]