Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se […]

Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině […]

Seriál příspěvků o kodifikaci otevíráme třemi články Františka Čermáka, které byly publikovány již před otevřením diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost: František Čermák: Obecná a spisovná čeština: Poměr, funkce a metodologie, ZDE. František Čermák: Obecná čeština: je součástí české diglosie? ZDE. František Čermák: Preskriptivismus: Variabilita versus stabilita, faktory a problémy, ZDE.