Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (2/2009) vybíráme: Naše veřejnost volá po obecně uznávané kodifikaci mluvnické spisovné normy, a proto bude třeba soustředit pozornost lingvistů k vědeckému poznání této normy. Musí se přitom vycházet z rozsáhlého materiálu současné češtiny, která se chápe jako jazyk příslušníků tří žijících generací (Jedlička, 1965, s. 14). Tento materiál […]

Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ […]

Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti. Dostupné v […]

Kategorie: Články, Skladba

Dotaz: Jak bude prosím znít oslovení v případě, kdy je žena svobodná, ale má magisterský titul? Je možné říct „slečno magistro“, nebo je lepší oslovovat „paní magistro“? Odpověď: České výkladové slovníky definují slovo slečna jako ‚svobodná dívka, neprovdaná žena‘. Svobodná žena, která úspěšně dokončila studium, je tedy stále slečnou, přesto je běžnější volit bezpříznakové oslovení […]

Syntaktická stavba dobře organizovaného psaného textu bývá sevřená a návaznost jeho jednotlivých složek natolik zřejmá, že ji jako lingvisté dokážeme analyzovat a vzájemné vztahy složek identifikovat; můžeme určit, kde jsou věty hlavní a jak jsou k nim připojeny věty vedlejší, a zpravidla také dovedeme posoudit, jak správně interpunkčně vyznačit vztahy mezi větami, hlavními i vedlejšími. […]

Kategorie: Články, Články, Skladba

Tématem tohoto článku jsou české řadové číslovky od necelých racionálních čísel, konkrétně od lichých násobků jedné poloviny (v desetinném číslicovém zápise např. „4,5.“. Na první pohled je existence takových číslovek/čísel nelogická, vždyť podle obecné představy mohou členy číselné řady v oné řadě obsazovat jen místa odpovídající celým racionálním číslům. Přesto se však tyto číslovky v […]

V článku publikovaném v časopise Naše řeč mj. najdete: Před více než čtvrtstoletím jsem se zabýval v tomto časopise mluvou své vlastní, tehdy bezdětné rodiny na začátku manželství. Článek jsem uzavřel konstatováním, že by bylo užitečné zabývat se mluvou těchto manželů za 20 let. Pokouším se o to nyní, když máme už dva dospělé syny. […]

Přinášíme ukázky z knižního soubor popularizačních textů Milana Hrdličky, mj. autora Bohemistických miniatur. „Ústředním tématem je opět čeština jako výchozí jazyk, jehož dílčí zajímavé, specifické, záludné, nejednoznačné i zábavné jevy autor, její rodilý mluvčí, zkušeně vybral k pohledům a komentářům určeným cizincům, studentům češtiny i všem zájemcům o ní.“ (Ivana Bozděchová v recenzi pro Naši […]