Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti. Dostupné v […]

Kategorie: Články, Skladba

Dotaz: Jak bude prosím znít oslovení v případě, kdy je žena svobodná, ale má magisterský titul? Je možné říct „slečno magistro“, nebo je lepší oslovovat „paní magistro“? Odpověď: České výkladové slovníky definují slovo slečna jako ‚svobodná dívka, neprovdaná žena‘. Svobodná žena, která úspěšně dokončila studium, je tedy stále slečnou, přesto je běžnější volit bezpříznakové oslovení […]

Syntaktická stavba dobře organizovaného psaného textu bývá sevřená a návaznost jeho jednotlivých složek natolik zřejmá, že ji jako lingvisté dokážeme analyzovat a vzájemné vztahy složek identifikovat; můžeme určit, kde jsou věty hlavní a jak jsou k nim připojeny věty vedlejší, a zpravidla také dovedeme posoudit, jak správně interpunkčně vyznačit vztahy mezi větami, hlavními i vedlejšími. […]

Kategorie: Články, Články, Skladba

Tématem tohoto článku jsou české řadové číslovky od necelých racionálních čísel, konkrétně od lichých násobků jedné poloviny (v desetinném číslicovém zápise např. „4,5.“. Na první pohled je existence takových číslovek/čísel nelogická, vždyť podle obecné představy mohou členy číselné řady v oné řadě obsazovat jen místa odpovídající celým racionálním číslům. Přesto se však tyto číslovky v […]

V článku publikovaném v časopise Naše řeč mj. najdete: Před více než čtvrtstoletím jsem se zabýval v tomto časopise mluvou své vlastní, tehdy bezdětné rodiny na začátku manželství. Článek jsem uzavřel konstatováním, že by bylo užitečné zabývat se mluvou těchto manželů za 20 let. Pokouším se o to nyní, když máme už dva dospělé syny. […]

Přinášíme ukázky z knižního soubor popularizačních textů Milana Hrdličky, mj. autora Bohemistických miniatur. „Ústředním tématem je opět čeština jako výchozí jazyk, jehož dílčí zajímavé, specifické, záludné, nejednoznačné i zábavné jevy autor, její rodilý mluvčí, zkušeně vybral k pohledům a komentářům určeným cizincům, studentům češtiny i všem zájemcům o ní.“ (Ivana Bozděchová v recenzi pro Naši […]

Víte, co se skrývá za slovy klí zpružné? Podrobná etymologická procházka publikovaná r. 1944 v časopise Naše řeč neztratila svou hodnotu i půvab ani dnes. Dočká se doplnění?  

Z archivu časopisu Naše řeč (1994, č. 3): Středem našeho zájmu bude adherentně expresivní slovní zásoba s intenzifikační funkcí. Jedním z určujících procesů ve vývoji této skupiny expresiv je neustálá aktualizace již existujících, lexikalizovaných, expresivních výrazů novými, silnějšími (např. výraz hlupák může být zaměněn výrazy blbec, idiot, debil, imbecil atd.). Tak se nezřídka stává, že […]

Jde o periferní, ale nikoli bezvýznamnou slovotvornou skupinu vlastních jmen tvořených odvozováním nebo skládáním složky mající povahu obecného výrazu a složky, která je vlastním jménem. Jejich pravopisnou podobu neurčují Pravidla českého pravopisu explicitně, nýbrž jen uvedením reprezentativních příkladů v úvodní, obecné části (akademické vydání má v § 133 příklady Neslovan, Poločech, Poloněmec, školní vydání v […]