V současné době spontánně vznikají dvě pedagogická sdružení – Pedagogická komora (PK)  a Učitelská platforma (UP).  V této souvislosti jsme připravili malou anketu a s prosbou o vyjádření oslovili některé kolegy aktivně se účastnící diskusí na téma školství a vzdělávání nebo osobnosti věnující se tak či onak dané oblasti. Přinášíme první odpovědi.

Otázky:

1) Spontánně vznikají dvě učitelská (či především učitelská) sdružení. Domníváte se, že se jim skutečně podaří posílit roli učitelů při utváření a projednávání zásadních školských a vzdělávacích rozhodnutí?

2) Které z cílů obou sdružení byste preferovali? A které podle vás mají největší šanci na naplnění?

3) Vidíte v koncepcích a stanovách obou sdružení něco problematického? (Odkazy na příslušné dokumenty ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.)

Odpovědi bylo možné doplnit dalšími komentáři, postřehy apod.

Anketa je otevřená i pro „příchozí“ – učitele, další pedagogické pracovníky či kohokoli, kdo se dané oblasti věnuje z profesního či osobního zájmu. Odpovědi je možné zasílat na adresu ascestinaru@ascestinaru.cz, resp. vkládat je do komentářů k příspěvku. Přispěvatele prosíme, aby připojili sdělení o svém vztahu k učitelské profesi či k danému tématu (učitel, učitel ZŠ, výzkumný pracovník…).

Odpovědi Zdeňka SotolářeMiloše Rathouského, Jany KarvaiovéMartina Krynického:

Zdeněk Sotolář, učitel ZŠ

1) Ne. Už proto, že jedna se rodí v nemilosti vrchnosti, druhá v souladu s vrchností. Výmluvné je, že cílem Platformy je vrátit do hry kariérní řád. Dvě sdružení jsou výrazem rozkolu v samém počátku. Učitelé potřebují reprezentaci jednohlasou.

2) Nemá smysl upínat se k cílům, na které učitelská sdružení mají pramalý vliv (růst HDP alias navýšení rozpočtu), nebo k cílům zcela zbytečným (etický kodex alias rozvoj etického rozměru profese pedagoga). Preferuji vybudování profesního společenství učitelů, které se zaměřujet na reálné cíle a aktuální problémy. Nemá smysl v nabubřelém sebevědomí slibovat, že „přesvědčíme politiky napříč všemi politickými stranami, aby se shodli nad dlouhodobou národní vzdělávací strategií“ nebo „uvolníme ruce ředitelům, aby se věnovali vedení lidí a mohli se soustředit na prosazování vzdělávacích vizí,“ jak čteme v cílech Platformy. Učitelé potřebují reprezentaci věrohodnou.

3) Za největší problém Komory považuji široké vymezení pedagogů, které dnes možná přinese více členů, zítra však bude komoře komplikovat život. Za problematický také považuji zájem o vedlejší podnikání obou společenství (školení, kurzy, metodiky, pomůcky). Nechci, aby se učitelské společenství proměnilo na kšeft. (Takovou komoru už máme.) Jsem proti komoře ze zákona a jsem proti povinnému členství. Učitelé potřebují reprezentaci, která jim nebude svazovat ruce, ale která jim bude pomáhat.

 

Miloš Rathouský, zástupce ředitelky sekce pro oblast vzdělávání, Svaz průmyslu a dopravy ČR

1) Každé tříštění učitelských sil při formování silné profesní organizace považuji za snižování vlivu takovéto organizace. To, zda se podaří zesílit hlas řadových učitelů směrem k MŠMT, vládě a Parlamentu, závisí na tom, zda tato organizace bude mít dostatečný počet členů, dostatečné demokratické postupy formulování cílů a stanovisek a zejména dostatečně charizmatické vůdčí/mluvčí osobnosti, které mohou oslovit média (v tom případě by se své roli měli věnovat na 100% a ne jen po konci pracovní doby). Aktuálně je jasně vidět, že MŠMT bude vždy schopno využít názorové nejednoty v řadách učitelů k tomu, aby postavilo různé proudy učitelů proti sobě a tím oslabilo možný tlak terénu na přehodnocení svých ministerských rozhodnutí (jak je v současnosti vidět na příkladu PK a UP, příp. ignorování další učitelské skupiny, UPS).

2) Vzhledem k tomu, že Svaz průmyslu a dopravy je zástupcem jiné skupiny, tj. zaměstnavatelů, nebráníme se spolupráci s reprezentací učitelů na úrovni všech pracovních skupin či týmů tripartity, na něž jsme přizýváni. Nicméně z naší strany (i na základě hlasování v rámci našeho Expertního týmu pro vzdělávání) nijak aktivně nevystupujeme do procesu sebeorganizace učitelů. Obecně zastávám názor, že cíle sdružení by měly být definovány vnitřní demokratickou diskuzí členů k jednotlivým návrhům, tak jak je v současnosti vidět u PK.

3) Po přečtení koncepcí a stanov obou připravovaných spolků mi dokumenty PK přijdou jako lépe a obecněji zpracované, vzhledem k cílům učitelské organizovanosti. Oproti nim dokumenty UP obsahují již apriorně stanovené některé cíle (zrušení státních maturit a jednotných přijímaček, vytvoření Národního programu vzdělávání, znovupřipravení kariérního řádu ad.), což mi nekonvenuje s přesvědčením, že cíle učitelského sdružení by měly být (průběžně) definovány vnitřní diskuzí a konsenzem mezi jednotlivými členy. Pokud bych byl pedagogickým pracovníkem (kterým v současnosti již nejsem) a měl si vybrat, přihlásil bych se spíše k členství v PK.

 

Jana Karvaiová, učitelka ZŠ

1) Již vznik těchto uskupení dává tušit, že se pedagogická veřejnost aktivizuje více, než kdy v minulosti. Jestli se podaří posílit roli učitelů nevím, pouze v to velice intenzivně doufám.

2) Největší šanci na splnění mají zcela konkrétní a krátkodobější cíle. Sborovny nepřemýšlejí o koncepcích na padesát let dopředu. Trápí je současnost a tu chtějí změnit. Proto se je také podaří k tomuto cíli (nebo cílům) lépe zaktivizovat. Neboť pracovat musí většina, nejen hrstka nadšenců. Dlouhodobější cíle jsou také nezbytné, ale musí se dost promyslet, aby nevznikaly květnaté projekty pro sebe samé.

3) Vše je ve stádiu vzniku, tudíž nepředpokládám, že by koncepce a stanovy byly nějak neměnné. Opět předpokládám, že po počátečních zmatcích a možná i nesouladech každé jedno uskupení uvede své základní dokumenty do souladu s názory členské základny.

 

Martin Krynický, učitel M-F, gymnázium

1) Obávám se, že kvůli tomu, že sdružení vznikla dvě a ne jedno se roli učitelů přiliš posílit nepodaří. Jejich role budou zdá se rozděleny – Pedagogická komora bude asi spojovat více běžných učitelů a ventilovat jejich problémy, zatímco Učitelská platforma bude hrát roli těch hodných, snaživých a flexibilní, které budou média stavět jako příklad pro ty ostatní učitele.

2) Jako základní cíl vidím zajistit váhu učitelského hlasu při projednávání problematiky školství. Obávám se ale, že tento cíl nebude kvůli Učitelské platformě, která bude asi hrát roli užitečných idiotů, kteří ministerstvu nebo médiím odkývají, co bude potřeba, naplněn.

3) Koncepce ani stanovy jsem nestudoval, sleduji diskusi na facebooku, což mi k udělání názoru asi stačí.

Kategorie: Obecné

9 komentářů.

  1. Josef Soukal napsal:

    BUDOU UMĚT UČITELSKÁ SDRUŽENÍ NELHAT?

    Velkým problémem rozhodování a diskusí ve školství je manipulace, demagogie či přímo lhaní. Občas mi skutečně připadá, že ve škole žiju v jiném světě než ti, kteří mají tu moc či se snaží do školství a vzdělávání mluvit. Vlastně bych to měl považovat za životní výhru. Ale tohle vědomí neumenšuje mé rozhořčení z toho, s čím se pravidelně setkávám. Tak např. v pořadu Rozstřel se J. Zíka (Cermat) a T. Feřtek (EDUin) nepřekvapivě rozešli v názoru na přijímací zkoušky. iDNES.cz ovšem v doprovodné tiskové zprávě akcentovalo jen názor Feřtekův. A EDUin „nahrávku“ dále vylepšil do podoby přímé lži. Viz titulky:

    Jednotné přijímačky by se měly zrušit, řekl expert z EDUin v Rozstřelu (iDNES)

    iDNES.cz: Jednotné přijímačky by se měly zrušit (EDUin)

    Autorita učitelských sdružení se bude odvíjet i od toho, zda se dokáží od takovýchto praktik distancovat – i kdyby měla přijít o „spojence“.

Zanechat odpověď